41. den
Po vydatném prospání jsme se opět pustili do plánování kudy domů. Variant bylo několik, ale nakonec vyhrála ta nejkratší. Zajeli jsme si nakoupit do místního obchodu a pak se vrátili stejnou cestou na dálnici.
Do Prahy to bylo nějakých 500 kilometrů. Začali jsme sledovat ukazatele Berlín. Cesta pěkně ubíhala, vše bylo krásně zelené a Griotka už netrucovala.
Bohužel po nějaké stovce kilometrů nás na dvě hodiny zastavila bouračka (hořelo tam auto).
Pak se vše dalo zase do pohybu. Minuli jsme Berlín a Drážďany byly na dohled. Hlavně neminout odbočku do České republiky. Nebo minout?
Než jsme se rozhodli, už tu byla cedule domoviny.
U Ústí nad Labem jsme sjeli nevědomky na okresku a začali se motat kolem Labe.
Všechny cesty vedou na dálnici, takže obavy byly zbytečné. Uvítal nás taky Říp, kopeček jeden ušatej.
A to už je pomalu závěr tohoto výletu. Poslední kilometry ukrajujeme přes centrum až k Vyšehradu, kde fotíme závěrečné fotky.
Chtěl bych tímto poděkovat své sestře, spolujezdkyni a navigátorce, Vaškovi, který mi pomáhal při přípravě broučka na cestu, dále Griotce za skoro bezproblémový chod a všem lidem, které jsem potkal a poznal v průběhu cesty.
Díky i vám, že jste byli trpělivými čtenáři .o)
Snad někdy u podobného cestopisu na shledanou
.Moc pekne
