Sam onehdy psal, že zahálka může mladého člověka docela zničit a já dodám, že na nás starší jdou z nudy také různé roupy. Například já jsem začal laborovat nad tím, zda tak pracně potaženou palubku mám nechat neposkvrněnou
a nebo zda ji mám odpanit tím, že na ni vedle kapličky namontuji otáčkoměr.
Tak není to zrovna VDO, ale na druhou stranu je z Německa, vcelku dobový a dle mého názoru by se tam docela hodil.
Funguje, ale protože nesvítil musel jsem ho rozmontovat.
Zjistil jsem, že pouzdro je zdeformované teplem.
Nějaký šulin totiž dal dovnitř 4W žárovku s větší baňkou a ta jak topila a byla netěsno v pouzdru tak to se pokroutilo. Podařilo se mě ji vyndat až po sejmutí číselníku a vymontování vnitřku.
Napečený plast bylo potřeba protáhnout vrtákem aby se ho žárovka už nedotýkala a osadil jsem slabší 2W.
Pro ilustraci jak vypadá vnitřek.
Kdybych neměl starý kus palubky na pokusy určitě bych neměl odvahu rozjebat jen tak tu v autě.
Pokud bych se do toho měl někdy vůbec pustit tak v každém případě bude potřeba vyrobit jiný držák. Ten původní je takové hnusné kopyto a když už bych dělat do palubky díru pro držák tak musí být také kudy protáhnou dráty.
Proto abych mohl začít přemýšlet nad držákem bylo potřeba nejdřív vyměřit kde z vrchu musí být díra aby vrták vylezl tak akorát. Ne do výztuhy, ne moc daleko od ní, protože tam už je zase přidělaný vzduchový kanál. Ideálně zde.
První pokus naznačený jehlou a projetý tenkým vrtáčkem nevyšel o 8mm.
Druhý pokus už byl úspěšný.
Říkal jsem si, že ideální by bylo držáček udělat z hliníkového T profilu, ale to bych si ho musel nejdřív koupit a jet do Pardubic se mě nechtělo. Lukáš mě navedl na to, že bych ho mohl sletovat z 3mm plechu který mám. Jsem stará konzerva a měl jsem nějak zafixováno, že hliník pájet nejde. Bylo mě vysvětleno, že už tak dělal rámeček skla na akvárko a že pájku na hliník máme v dílně. Vytočil jsem si nejdříve základnu s výstředně umístěným průchozím šroubem pro kabel.
Stojina má vybrání aby se nechal protáhnout kabel do šroubu. Pájka se našla, ale nejdřív si to musím vyzkoušet.
A opravdu, stačí ohřát hořákem a o spoj zlehka škrtat trubičkou ve které je tavidlo.
Zajímalo mě, jaká je pevnost spoje natupo a tak jsem udělal destrukční zkoušku kladivem.
Samotný spoj se ani nehnul, hliník se neodstěhoval do Humpolce, ale začal se deformovat vedle.
Potom jsem do toho mlátil z druhé strany, spodek se zase ohnul zpět přičemž samotná stojina se ani nehnula. Usoudil jsem proto, že Lukáš nekecal a můžu to udělat naostro.
Domnívám se, že pokud držáček ještě nastříkám na černo a seberu odvahu k udělání díry do palubky tak že by to takto mohlo být.
Každý celek se skládá z detailů.