A čím že jsem si to zasloužil? Ano přátelé, máte pravdu kdo hádáte, že konečně máme emise a STK. A bez ztráty kytičky

. Jak málo stačí k radosti.

Tak teď už jsme opravdu ve finále. Zbývají poslední dvě věci abych mohl Evžena předat investorovi. Tou první jsou rozšiřovací podložky pod zadní kola. Původně jsme si chtěli nechat vyrobit podobné válečky jaké jsou na této fotce od strýčka Sama. Obrázek dávám pro názornost protože stánky Cal-Look.com, kde se kdysi Lukáš inspiroval už bohužel nejsou dostupné.

Je to už více než rok, co jsme na Sambě našli podložky, které nám hned padli do oka. Protože sada nebyla kompletní tak to prodávající nabízel za cenu tak přijatelnou, že jsme neváhali, protože výroba distančních válečků ala Porsche by byla dražší. A potřebujeme stejně jenom dva kousky na zadek.

Navíc u podložek jsou i šrouby a tak nebylo co řešit.

Po vyčištění jsou jak nový.

Zadní kolo bez podložky.

S podložkou je krásně vyplněný blatník.

Také je ten správný čas sundat folii ze sedaček.

A zadní sedák je konečně na svém místě.

Do kufru řízky a můžeme konečně vyjet.

Co závěrem? Na projektu se začalo dělat 21.3. 2010 a počítat hodiny které jsme tomu věnovali se vážně neodvažuji počítat. A kolik celá ta sranda stála? To by šlo spočítat, ale myslím, že lepší sladká nevědomost.
P.S. Když jsem odcházel z garáže tak jsem si všiml pod autem loužičky oleje. A tak mám pro investora dvě zprávy. Jednu dobrou a jednu špatnou. Ta dobrá je, že únik oleje z motoru se mě podařilo odstranit. Ta špatná, že teče manžeta poloosy v místě kde se dotýká rámu. Ale co kachna je sežraná, bublinky vychlastaný, tak co bych si s tím lámal hlavu

. Moje auto to není.

Každý celek se skládá z detailů.