5. den - Ráno jsme od Trasimenského jezera vyrazili směr Ancona .Odtud jsme chtěli v následujících dnech pak už jen na sever. Ancona je menší ale o to pěknější přístav.Tuším že Vaha je ted někdy také na dovče, proto jsem všude kolem koukal, jestli ho náhodou neuvidím, jak se naloduje na trajekt do Albánie. Nejjižněji jsme se dostali k poloostrovu Portonovo, kde jsme poprvé smočili kůži v moři. Po pěti dnech, konečně. Lucka se slunila a sbírala kamínky. Já jí sbíral kamínky a občas kouknul na nějakou tu Italku v bikinách. Po pěti dnech, konečně. Po celém pobřeží jsou takticky umístěny kempy u nejvhodnějších míst ke koupání. Rozdělil bych je na dvě kategorie. Ty co mají v názvu Village (vesnice), mají v areálu bazén, kurty, prvotřídní sprchy s teplou vodou a papír na záchodě. Ta druhá kategorie jsou kempy pro většinou italské karavanisty, jež zde tráví víkendy či celé léto a jsou levnější a na vybavení chudší.
6. den jsme měli v plánu celý den strávit na pláži u města Fano. Moře čisťoučké, na pláži směs kamenů a písku.
Vzhledem k tomu že jsme neměli v hledání kempů večer štěstí a naráželi právě na drahé Village kempy první kategorie, označované od 4 hvězdiček výš, rozhodli jsme se přespat víc ve vnitrozemí pod širákem.Abychom to neměli na druhý den k San marinu daleko, vybrali jsme si pohoří Carpegna, přírodní park.
7. den, San Marino. Kdo tam byl, chápe, kdo nebyl, doporučuju. Brouk zvládl tamní serpentýny na jedničku, za to si on a my zasloužil nádherný výhled snad 50 km do okolí. Myslím ,že většina lidí, kteří zapluli do Itálie právě v San marinu byli. Je to jedna z nejhlavnějších turistických destinací na pobřeží Jadranu, vlastním státem ve státě. Mají svou armádu, svou vládu a administrativu. Oba s lehce spálených ksichtem ze včerejška přijíždíme do SM, hned na začátku mě na chvilku rozhodí situace s čepováním benzínu. Pumpa plně automatizovaná, do stojanu s tankovací hadicí a zároven bankomatu jsem hodil 50 E a nabral benzín za 40 E, víc jsem tam nenarval. Marně jsem z bankomatu chtěl 10 zpět. Vyzpovídal jsem místního mopedistu, co s vyjetým lístkem.Prý se mám zítra zastavit, až tam bude pumpař. Dobrý tahák na turisty.
Den 8, probuzení do mokra. Zpráva z česka - "V novinách proběhlo - velká bouře v Itálii, dva mrtví, jak jste na to vy?"Nakupili jsme něco k jídlu a vydali se do Eraclea Mare.Koupání, lenošení, rožnění...Večer ubytování v zatím nejdražším kempu - 26 E na noc i s bazénem
Den 9. Benátky , ráno zatažené, nejdřív jsme byli trochu mrzutí, že nebudou fotky ze sluníčkem, později se to však ukázalo být jako velká výhoda. Nejvíc mě v Benátkách bavilo sledovat ne ty neskutečné technické skvosty, ale bežný život benátčanů - vše dopravováno na lodích - elektronicka, kartony pití, stavební odpad, policie, gondoliéři..no parádní. Za celodenní stání v rozlehlém 4 patrovém parkovišti 21 E, doprava na konec kanálu Grande pro dva lidi místní MHD zvanou vaporetti 7 E. Asi ve tři hodiny jsme vyrazili k domovu. V podvečerních hodinách jsme skončili v městě Cortina v Italských Dolomitech. Kemp zde byl nejluxusnější ze všech dosavadních co se vybaní a vtřícnosti ke klientům týká a nejkrásnější co se okolních výhledů týká - štíty hor a západ slunka...
10. den cesta domů z Cortiny (43494 km) přes vrcholky Dolomit a později Alp bez dálnic. Brouk se podíval až do výšky 1873 mnm. Příjezd v půl 7 večer do Strakonic (44060km)
Tak to byla výprava do Itálie, jako první delší trasu s autem jsem si jí docela užíval a nepřestával mu fandit. Což ale třeba Michal určitě bere jako rutinu
Ten kufr nad motorem je plný náhradních dílů "co kdyby náhodou" a dalších věcí, které jsme ani nepotřebovali. Takže brouk jako cestovní vozidlo na dovolenou pro dva lidi, naprosto ideální auto velikostně.
Koloseum ve Veroně
Venezia (Benátky)
Venezia (Benátky)
Cortina Cortina d'Ampezzo, Dolomity
Dolomity
Místní natura
Výhled ze San Marina