2006 - Norky pod glokáčem - afterpokec a fotky
- pulenejksicht
- ex beetleboy
- Příspěvky: 5894
- Registrován: 19 kvě 2004
- Bydliště: vwšudezdejší
2006 - Norky pod glokáčem - afterpokec a fotky
tak jsme cestu bez problémů urazili , dom dorazili a řádně si to hužili
super lidi , počasí , místo ,auta a vůbec .. příště jedu snad konečně norkou
myslím,že fotky nepotřebujou komentář
super lidi , počasí , místo ,auta a vůbec .. příště jedu snad konečně norkou
myslím,že fotky nepotřebujou komentář
Krystof píše:Poněkud přenorkováno...
Axounovci nešli norkou? Prečo?
..pretože s ňou mali volaký problém a něšlo to :/
ale aj tak cestu zvládli na jedničku, s graciellou a s adikem - fakt borci
byl to jedinečný výlet s neopakovatelnou atmosférou...velmi naplňující způsob života...eště se o tom nedá moc mluvit, eště je to moc čerstvé...
ach jo =))
nadrcená tráva voní líp než káva
- axoun
- Der Österreicher a Pán Hřejivého archivu
- Příspěvky: 2776
- Registrován: 19 srp 2004
- Kontaktovat uživatele:
Norenka vzdychla pár dní před odjezdem, že se jí tam prej nechce. Louplo jí v převodovce, potažmo v diferáku - to je jistý už před operací.
Pár pohledů ze zákulisí české skupinky.
Místo prvního noclehu v Rakousku smrdělo dlouho průserem. Najít plac nadivoko bylo nereálný. Únava padala nejvíc na nejmladší členy vwýpravy, v čele s tříměsíčním "Australanovic" ((Aust VW + Renča) Oliverem. Krátce před setměním se povedlo najít kemp, jehož majitelka neviděla v koloně šesti neobvyklých vozů na českých značkách podezřelou bandu kočovných východoevropanů a nesnažila se nás odradit od táboření nesmyslně vysokou cenou, tak jako se tomu stalo u konkurence v téže obci.
(Malej Olík dostal dokonce čistý peřiny).
Jedna z několika zastávek na koupání během cesty. Skvrnou (doufejme že ne olejovou) na tomto osvěžení bylo, že všichni kdo se smočili, žmoulali pak z těla jakýsi zvířený sediment čehosi.
Samotný sraz netřeba komentovat. Výše zveřejněné fotky hovoří za vše. Snad jen, že „leštěnky“ v rukou stárnoucích Germánů upnutých do košil až ke krku, hrály poněkud přesilovku nad oduševnělými původnostmi v držení volnomyšlenkářů.
Aby se česká komu-nitka nepřetrhla, přesunuly se k nelibosti pořadatelů obě české ponorky na "podřadné" stanoviště pro kulaťáky. Tím okamžikem se však podřadné stanoviště stalo epicentrem celého dění.
Předhlídka naňufaných ponorek se změnila ve festival obžerství omšelých kočovníků...
...a kočovnic.
Dokonce i na prohlubování vztahů byl prostor.
Navzdory kempování na parkovišti v centru obce se stolovalo dle etikety. Zmizeli jsme stejně jako jsme se zjevili. Ani slupka z dýňového semínka po nás nezbyla.
Byl to příjemný výlet.
Pokusim se nacpat na ftp něco videa.
Pár pohledů ze zákulisí české skupinky.
Místo prvního noclehu v Rakousku smrdělo dlouho průserem. Najít plac nadivoko bylo nereálný. Únava padala nejvíc na nejmladší členy vwýpravy, v čele s tříměsíčním "Australanovic" ((Aust VW + Renča) Oliverem. Krátce před setměním se povedlo najít kemp, jehož majitelka neviděla v koloně šesti neobvyklých vozů na českých značkách podezřelou bandu kočovných východoevropanů a nesnažila se nás odradit od táboření nesmyslně vysokou cenou, tak jako se tomu stalo u konkurence v téže obci.
(Malej Olík dostal dokonce čistý peřiny).
Jedna z několika zastávek na koupání během cesty. Skvrnou (doufejme že ne olejovou) na tomto osvěžení bylo, že všichni kdo se smočili, žmoulali pak z těla jakýsi zvířený sediment čehosi.
Samotný sraz netřeba komentovat. Výše zveřejněné fotky hovoří za vše. Snad jen, že „leštěnky“ v rukou stárnoucích Germánů upnutých do košil až ke krku, hrály poněkud přesilovku nad oduševnělými původnostmi v držení volnomyšlenkářů.
Aby se česká komu-nitka nepřetrhla, přesunuly se k nelibosti pořadatelů obě české ponorky na "podřadné" stanoviště pro kulaťáky. Tím okamžikem se však podřadné stanoviště stalo epicentrem celého dění.
Předhlídka naňufaných ponorek se změnila ve festival obžerství omšelých kočovníků...
...a kočovnic.
Dokonce i na prohlubování vztahů byl prostor.
Navzdory kempování na parkovišti v centru obce se stolovalo dle etikety. Zmizeli jsme stejně jako jsme se zjevili. Ani slupka z dýňového semínka po nás nezbyla.
Byl to příjemný výlet.
Pokusim se nacpat na ftp něco videa.
- pulenejksicht
- ex beetleboy
- Příspěvky: 5894
- Registrován: 19 kvě 2004
- Bydliště: vwšudezdejší
- pulenejksicht
- ex beetleboy
- Příspěvky: 5894
- Registrován: 19 kvě 2004
- Bydliště: vwšudezdejší
půlenejksicht píše:jo tenhle sraz je jedou za dva roky ... třeba si někdo stihne koupit ponorku a jet s náma nebo pojede jiným samohybem to je jedno ..Tereza píše:další bude až za dva rokypůlenejksicht píše:jo jo , cece , huž to proběhlo ..nu což dej dohromady papíry a za dva roky můžeš jet s náma
aha, no tak to jo.....
...aj tak tak...
Parádní fotky, Majloši a VWíťo.
Z mýho pohledu - parádní výlet do krásných hor, jenom ten národ je takovej.... divnej. Divně mluví, divně myslí, divně řídí.... ovšem horalové jsou v pohodě a maj epesní sýry.
Busík jel jak drak, alpské stoupáky mu svědčí. Moc nežral a brzdy nepřipekl (narozdíl od některých moderních Wohnwagenů, kteří svým smradem znejistěli každého z nás). Zdá se, že od okamžiku, co ujeté kilometry měří někdo jiný, klesla spotřeba na krásných 11 litrů =)
V nadmořské výšce přes 2000 metrů jsem pozoroval několik zajímavých efektů:
1) V Alpách klakson netroubí (na Šumavě jo)
2) Nízský tlak příznivě působí na přerušovače blinkrů
3) Praskají plastová kolečka v tachometru, takže jeden neví kolik ujel (což v kombinaci s nefunkčním palivometrem vnáší do života notnou dávku nejistoty =) )
Krom toho ještě před vjezdem do Alp jsem musel několikrát otestovat brzdy - fungujou dobře - a za děsivého kvílení jsem zachránil několik životů a nárazníků =) ten pán ve vyšáku moc nekoukal a babce na kole v rakousku taky bylo jedno, že přijíždí z vedlejší. Kolona stojících aut těsně za zatáčkou byla zkouškou největší a až na rozšlapaný košíček dopadla výborně - alespoň jsme stihli zamávat na modrej kníratej furgon.
Z mýho pohledu - parádní výlet do krásných hor, jenom ten národ je takovej.... divnej. Divně mluví, divně myslí, divně řídí.... ovšem horalové jsou v pohodě a maj epesní sýry.
Busík jel jak drak, alpské stoupáky mu svědčí. Moc nežral a brzdy nepřipekl (narozdíl od některých moderních Wohnwagenů, kteří svým smradem znejistěli každého z nás). Zdá se, že od okamžiku, co ujeté kilometry měří někdo jiný, klesla spotřeba na krásných 11 litrů =)
V nadmořské výšce přes 2000 metrů jsem pozoroval několik zajímavých efektů:
1) V Alpách klakson netroubí (na Šumavě jo)
2) Nízský tlak příznivě působí na přerušovače blinkrů
3) Praskají plastová kolečka v tachometru, takže jeden neví kolik ujel (což v kombinaci s nefunkčním palivometrem vnáší do života notnou dávku nejistoty =) )
Krom toho ještě před vjezdem do Alp jsem musel několikrát otestovat brzdy - fungujou dobře - a za děsivého kvílení jsem zachránil několik životů a nárazníků =) ten pán ve vyšáku moc nekoukal a babce na kole v rakousku taky bylo jedno, že přijíždí z vedlejší. Kolona stojících aut těsně za zatáčkou byla zkouškou největší a až na rozšlapaný košíček dopadla výborně - alespoň jsme stihli zamávat na modrej kníratej furgon.