flat4.org

nádhera! až je mi z toho trochu tesklivo

....tohle auto je skutečně senzační záležitost.

Trošku jsem zapátral a uvedu zde pár detailů.

Ten vůz s vidlicovým desetiválcem byl jen vzhledově podobný pokud jde o karoserii, jinak je to zcela jiný typ s vlastním označením Typ 114.
Jak je z blueprintu na předcházející straně zřetelné, měl trubkový rám a motor před zadní nápravou, tady je to vidět znovu a na maketě karoserie můžeme porovnat podobu s pozdějším 60K10, přece jen linie rámu dveří je jiná:

Definitvní důkaz je zde, 114 měla mít půlené zadní okno, zatímco 60K10 byl vlastně první oválek na světě :

Z výkresu je zřetelné, že byly plánovány dvě verze 114 - jedna se širší karoserií, která by umožnila přepravu tří osob....
a nakonec ještě řez pětistupňovou převodovkou s diferenciálem s limitovaným prokluzem, za zmínku stojí i fakt, že ráfky měly mít průměr 17" a brzdové bubny 300mm:


Oproti tomu karoserie 60K10 byla posazena na seriový podvozek KdF 60 - a odtud také pramení její název 60 jako KdF60, K10 bylo označení pro speciální karoserii (samostané návrhy karoserií se označovaly kódem K a číslicí 1 až 12). Typ 64 mělo být definitivní označení pro sportovní vůz zapadající do číselné řady Porscheho projektů, protože on plánoval jeho seriovou výrobu.

Blueprint dokazující použití podvozku typ 60:

...povšimněte si dvou rezerv pod přední kapotou, další zajímavostí je, že spolujezdcova sedačka byla posunuta dozadu, protože do míst napravo od pedálů zasahovala palivová nádrž a spolujezdec by neměl kam natáhnout nohy.
Celohliníkovou karoserii zhotovila firma Reutter, podle návrhu pana Komendy.
Motor měl větší vrtání a kompresi, což s dvojitou karburací navýšilo výkon na 50PS.
Výrobu třech kusů určených pro závod Berlín-Řím (jak už bylo dříve zmíněno) financovala DAF, protože si slibovala značný reklamní efekt, pokud se závodu zúčastní (a pochopitelně zvítězí) vůz tolik podobný KdF wagenu (KdF60) pod její halasnou podporou.
Závod se pochopitelně nekonal a tak čekala tři vozy prozaická služba jako dopravní prostředky a testovací vozy. Byly dovybaveny stěračem nad levým oknem a výklopnými ukazateli změny směru jízdy. Jeden dostal k dispozici Bodo Lafferentz (jedna z elit třetí říše a činovník DAF) - tento vůz byl zničen po srážce s jiným automobilem a konce války se nedočkal. Zbývající vozy zůstaly v držení Porscheho rodiny, jezdili s nimi Jakob Werlin (s tímto jménem se ještě setkáme v seriálu o KdF), sám Ferdinand Porsche a nebo jeho řidič Josef Goldinger (šťastný to muž). A jak již bylo řečeno, dochoval se jen jeden kus, o osudu druhého jsem nic nezjistil...

Doplnim o technicke udaje.

Typ motoru: 4-válec
obsah válců: 1131 ccm
výkon: 23,5 kW (32 HP)
kompresní poměr: 6 : 1
podvozek & pohon
umístění motoru: vzadu
pohon: zadních kol
brzdy: bubnové
statistiky
max. rychlost: 153 km/h
převodovka
typ převodovky: manuální
počet převodových stupňů: 4

dovolil bych si vypíchnout, že v tomhle autě měli lidi k sobě hodně blízko...

yahoďák píše:A jak již bylo řečeno, dochoval se jen jeden kus, o osudu druhého jsem nic nezjistil...

druhý vůz se po konci války dostal do rukou US spojenců. Údajně mu byla uříznuta střecha a vůz byl ježděn jen tak pro zábavu, čehož následkem mu po pár týdnech klekl motor a šlus.

no tos mi snad ani neměl psát ....

tak jsem se dostal k jinému zdroji a ten tvrdí něco jiného...i když vzhledem k tomu, že se zcela tendenčně vyhýbá faktu kdo jezdil s vozem č.1 a navíc zaměnili stříbrnou a černou barvu...nevím, nevím...ale ten konec vozu č.2 se mi tam tedy líbil víc

Takže:
č.1, černý, zničen při havárii ještě za války, dvoudílná mřížka, dovybaven mávátky v předních blatnících, provozován se zatemněním předních refletorů i bez, zadní světla na bocích zadních blatníků, dva stěrače. Na zádi ozdobná lišta (nebo nápis??) a pod ním kopírující tvar zádě.

č.2, stříbrný, používán jako zkušební a jako rychlý dopravní prostředek pana Porscheho (údajně to s ním mrskal po Reichsautobahn běžně 150km/h). Dvoudílná mřížka, pouze jeden stěrač, mávátka, provozován převážně se zateměním předních světel. Záď prostá ozdob, RZ klasického obdélníkového tvaru a vedle a nad ní osvětlení.
Vůz po válce v držení Porscheho rodiny v Rakousku poškozen a následně použit jako dárce dílů.
Zde dosud neprezentovaný pohled na Porscheho vůz zezadu:


č.3 je ten jediný dochovaný, stříbrný, který koupil od Porscheho pan Mathé a využíval ho pro závody. První vítězství zaznamenal v roce 1950 v Alpenfahrt, naposledy na závodní trati v roce 1982 na Laguna Seca. Pan Mathé vůz až do své smrti v roce 1996 nedal z ruky (a to doslova, víme, že)....dodatečně osazen nápis Porsche na přídi vozu, větší jednodílná maska - a tady se domnívám, že i ona je dodatečně upravena, stěrače přesunuty na dolní hranu okna. Absence mávátek a vzhledem k závodnímu nasazení jen miniaturní pozičky na bocích zadních blatníků.

Ale mezi náma, já si myslím, že to je ještě trochu jinak, že se všechny zdroje v pořadí vozů malinko pletou a jsem připraven tuhle konspirační teorii vysvětlit 8)

to je nadhera, panove, diky vsem!

to auto je taková legenda, že si může dovolit býti opředeno dohady a legendami, jak to vlastně tenkrát bylo

naopak k tomu přímo vybízí ...

takova trosku zahada hlavolamu

......hopinky nahoru.......

Zase jsem pátral a vyslídil něco o tom, jaká to byla na tehdejší dobu pila.

Výkon 50PS, jakkoliv uctyhodný vzhledem k faktu, že jde o dvojnásobek původního výkonu motoru KdF, se nemusí zdát jako zvlášť velký potenciál pro závody.
Jenomže údaj o hmotnosti, který tu dosud nepadl to staví to jiného světla....pohotovstní hmotnost činila cca 550 kg.

A že se s tím dalo jezdit sakra rychle, svědčí vyprávění pamětníků, kteří uvedli, že Dr. Porsche se svým řidičem dokázali zvládnout cestu z Fallerslebenu do centra Berlína za 1,5 hodiny, což představuje průměr cca 136 km/h ... při tehdejší úrovni silnic a v běžném provozu slušný výkon

A co ta moje spekulace o počtu a osudu vozů, zajímá to někoho?

já! mě! moje!

no tak se teda Jeníku pěkně usaď a poslouchej:

bylo mi totiž divné, že se některé zdroje rozcházejí, když jeden uvádí, že vůz, kterým jezdil Porsche byl černý, ostatní tvrdí, že byl stříbrný.

Koumal jsem a vychází mi z toho, že dva vozy byly černé a jen ten Porscheho byl stříbrný.
Navíc všechny zdroje svorně uvádějí vůz používaný Porschem jako druhý a ten, který po válce koupil Matthé a dochoval se dodnes jako třetí.
Ale já si myslím, že to je jinak

Klíčem jsou poznávací značky. Když si projdeme všechny dostupné fotky, tak si pochopitelně můžeme vyloučit černo-bílou T2222 na Matthého voze - poválečné rakouské "číslo".

Ale na dobových fotkách se nám vyskytuje:
IIIA 43037 s cedulkou Versuchswagen....fotka černého vozu pochází ze zimního období, takže to evidentně bude první kus při testování (všechny tři byly dokončeny až počátkem léta 1939)

Dále tu máme:
IIIA 0687 na černém voze

IIIA 0701 na černém voze

a

IIIA 0703 na stříbrném, nejčastěji označovaném jako Porscheho vůz.

Spekulace:
Co z toho možná plyne?
první byl černý ...43037, druhý také černý 0687.

Je dost možné, že v momentě, kdy byla dokončena celá serie (a ještě se pořád počítalo s účastí v závodě Berlín-Řím), byly značky hromadně vyměněny a pro větší efekt přiděleny v číselné řadě jedna až tři se šťastnou sedmičkou na začátku.
Vůz číslo jedna dostal pochopitelně Bodo L., jakožto zástupce režimu, který měl nad touto akcí patronát. Vůz se značkou 0702 potom musel (když beru do úvahy pověstnou německou preciznost) dostat další význačný muž Jakob Werlin. Logicky musel být černý, jako všechna reprezentativní auta význačných osob v té době. Fotku vozu s touto značkou ovšem nemáme, že....

No a Ferdinand si skromně nechal "až" třetí v pořadí, ovšem nechal mu dát stříbrný kabát - stejně jako měly pozdějií první 356 Gmünd, kterým byl 64K10 předobrazem......to nám to do sebe zapadá.....

No a z toho už plyne poslední závěr: zničen pri havárii byl vůz č.1, na díly rozebrán č.2 a jediný dochovaný a jediný stříbrný, tedy č. 3 s původní značkou 0703 po válce z Porscheho vydyndal pan Matthé a nechal mu původnáí barvu, jen provedl drobné, v předchozích příspěvcích uvedené úpravy.

Mohlo to tak být a nebo taky ne

Tak to je teda prispevek... parada. Hlavne jak si ty konstrukteri s tim vyhrali. Nadherne a pritom tak jednoduche.

velmi velmi zajímavá úvaha! Našel jsem dosud zde nepublikovanou fotku auta s poznávačkou IIIA 687, tedy druhý vůz černé barvy.

Vůz, kterého se týká Yahoďákova úvaha...

a další fotka, kterou jsme tu ještě neměli:


a zase je to "0703", což by podporovalo mojí teorii....jestli tento vůz byl u Porscheho, zatímco ostatní jezdily jinde, pak je logické, že byl nejčastěji fotografován....