Dneska jsem navstivil tech. muzeum a vysledkem je neodbytna posedlost vlastnit tento famozni, vzduchem chlazeny vuz.
Skoda Sentinel (1925-1934)
Tech. udaje:
Kotel stojatý, trubkový, o výhřevné ploše 5,06 m čtverečních, byl umístěn v přední části rámu. Bylo možno v něm spalovat koks, uhlí, dřevěné uhlí, dříví i brikety, ale nejvhodnější byl koks. Kotel byl dále vybaven manometrem, vodoznakem s pojišťovacím ventilem, výstup páry byl řízen šoupátkem. Příprava k jízdě trvala zhruba 30 minut
Parní stroj dvouválcový, ležatý, byl uložen pod rámem před zadní nápravou. Při vrtání průměru 170 mm a zdvihu 230 mm, tlaku páry 19 atp a při 250 ot/min dával 70 HP. Klikový mechanismus byl pak vybaven patentovaným diferenciálem, působícím na řetězové pastorky. Přenos síly na pevnou zadní nápravu byl mohutnými Gallovými řetězy, které poháněly zdvojená kola, volně otočná na ose. Průměrná rychlost vozu byla asi 25 km/hod. Mazání parního stroje a řetězů bylo mazacím přístrojem, samostatným pro každou stranu a poháněným od klikového hřídele.
Podvozek tvořil rám ze dvou podélných nosníků "U" propojený příčkami, snýtován a sešroubován v tuhý příhradový nosník. V zadní části rámu byl uložen zásobník na 800 litrů vody, ze kterého se kotel napájel injektorem. Přední i zadní náprava byly v celku, odpružené půleliptickými listovými pery.
Kola byla ocelolitinová, loukoťová, s plnými gumovými obručemi. Přední jednoduchá, vnější průměr byl 900 mm, vnitřní 720 mm a šířka obruče 180 mm. Zadní kola byla zdvojena o vnějším průměru 1050 mm, vnitřním 850 mm a šířce 180 mm. Později byl vůz vybaven koly s pneumatikami vždy stejného průměru vpředu i vzadu s plnými ocelovými disky. Řízení se šroubem a maticí bylo na pravé straně, volantem
Brzdy, působící jen na zadní kola, byly čelisťové se dvěma páry čelistí v každém kole. Jedny pak byly ovládány pedálem, druhé ručním kolečkem. Vozidlo bylo možno brzdit ještě uzavřením přístupu páry do parního stroje, který pak působil jako kompresor. K zajištění vozu na svahu sloužila tzv. horská vzpěra, která se spustila na vozovku a vzepřela se proti svahu.
Karosérie byla smíšené konstrukce ze dřeva a ocele. Plechová řidičská budka byla tehdy upevněna na úhelníkovém rámu, sedadla a zásobník paliva, do kterého se vešlo až 300 kg uhlí, byly dřevěné. Některé typy měly část budky od vstupních dvířek dozadu a zadní stěnu z palubek. Budka vozu nebyla zasklena. Korba valníku i sklápěčky byly dřevěné, okované a vyplechované.
5-ti tunový automobil měl se zásobou vody 800 litrů a 300 kg uhlí pohotovostní hmotnost 7860 kg a tato zásoba mu vydržela až na 40 km jízdy při průměrné rychlosti 15 km/hod. a maximální 25 km/hod.
Sentinely se tak staly vítanými pomocníky zejména díky, již zmiňovaným, nízkým provozním nákladům. V polovině dvacátých let stál litr těžkého benzinu asi 3,40 Kč/kg, zatímco metrák uhlí přišel celkem na 30,- Kč. Při maximální spotřebě 30 litrů vody a 4 kg uhlí na 1 km tak přišel provoz sentinelu na polovinu až třetinu v porovnání se srovnatelným nákladním vozem se spalovacím motorem. Cena nákladního vozu Škoda-Sentinel o nosnosti 5-ti tun činila v roce 1925 rovných 160.000,- Kč.
libova palubka
to musim mit! To pak s tou ropnou krizi jdete spanembohem treba do ...
Škoda Sentinel
Škoda Sentinel
Der Himmel ist blau, die Erde ist weiß[/size]