CESTOPIS: Besarábie 2018 aneb cestou/necestou do Moldávie a zpět
Re: CESTOPIS: Besarábie 2018 aneb cestou/necestou do Moldávie a zpět
S napetim sleduju a fandim!
Za brouka pro toho klucinu mas 1*
Za brouka pro toho klucinu mas 1*
Bug 1966 crossover PastellWeiss L90D
Duc 1999 SS caferacer SchwarzMatt
Duc 1999 SS caferacer SchwarzMatt
- Radek
- mořský stařec flat4.org
- Příspěvky: 771
- Registrován: 10 bře 2004
- Bydliště: mezi Libercem a Děčínem
Re: CESTOPIS: Besarábie 2018 aneb cestou/necestou do Moldávie a zpět
Nerušte o přestávce. Musím pak scrollovat nahoru.
- liba
- stálý inventář fóra flat4
- Příspěvky: 1028
- Registrován: 08 srp 2010
- Bydliště: Black Village u Vodňan
Re: CESTOPIS: Besarábie 2018 aneb cestou/necestou do Moldávie a zpět
Jak tohle dopadne ? nádhera fandím
Re: CESTOPIS: Besarábie 2018 aneb cestou/necestou do Moldávie a zpět
pokracovani pls!
Der Himmel ist blau, die Erde ist weiß[/size]
Re: CESTOPIS: Besarábie 2018 aneb cestou/necestou do Moldávie a zpět
poptával jsem autora ve Vodokrtech....prý se k tomu musí dokopat...ale byl celý, neinvalidní, bez viditelných trvalých následků a s Griotkou...takže to dopadne dobře....
VW T2b "Zoran" (1977)
Kdyby mi to stálo, jako mi to visí, koupil bych si velkostatek u nás v Lysý!
Kdyby mi to stálo, jako mi to visí, koupil bych si velkostatek u nás v Lysý!
- Michal
- pečené kolínko fóra flat4.org
- Příspěvky: 2856
- Registrován: 17 říj 2003
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: CESTOPIS: Besarábie 2018 aneb cestou/necestou do Moldávie a zpět
Naposledy upravil(a) Michal dne 26 říj 2018, celkem upraveno 1 x.
- Michal
- pečené kolínko fóra flat4.org
- Příspěvky: 2856
- Registrován: 17 říj 2003
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: CESTOPIS: Besarábie 2018 aneb cestou/necestou do Moldávie a zpět
7. den – 90 km (okolo Kišiněva)
Ráno otevřu okno v pokoji a koukám….prší. Hned se dívám na předpověď a kolem 10. hodiny by mělo už být líp s občasnou bouřkou. Jdu se tedy v klidu nasnídat a naplánovat dnešní okružní cestu, jelikož v Kišiněvu zůstávám do zítřka. Čaj, marmeláda, jogurty a další pochutiny mizí v žaludku a se zajdu kouknout na parkoviště na Griotku. A sakra, přední kolo je prázdný. Rychle do pokoje, vzít klíčky a zeptat se na recepci, kde je nejbližší autoservis. Paní na mě kouká a po 10 minutách debatování s kolegy navrhuje nejlepší servis Peugeot. Panenky se mi 10x protočily (Peugeot? To je podobný VW, ale úplně jiný), a mátožným krokem jsem se vydal měnit kolo. A nastal další problém…rezervní kolo bylo připraveno na Island, takže zimní vzorek a tlak taky zimní. No nic, zkusím dojet na pumpu, a pak se uvidí. Naštěstí byla benzínová pumpa nedaleko, a tak jsem se zeptal na servis tam. Zase tápali, že je neděle a neví, zda bude otevřeno…nakonec jsem intuitivně vyrazil nějakou silnicí vstříc opravářům. Jak jsem tak kroužil, uviděl jsem nápis „Vulcanizare“ a před budkou pneumatiky. Zajel jsem tam a zabouchal na vrata. Vyšlo ven postupně tak 10 lidí a koukalo. Ukázal jsem jim v kufru rozpuštěný vypuštěný kolo, a že by chtělo opravit. Hlavní manager oprav začal úřadovat a za 5 minut byl namontován nový ventilek. Paráda. Ještě chtěl na Griotce vyměnit opravené kolo za rezervní, ale to jsem ho zarazil a za 5min už byla kola vyměněna. Zaplatil jsem mu i s dýškem a na závěr si ho i vyfotil (v druhých dveřích se krčí dalších 9 lidí, jelikož se báli foťáku). Vrátil jsem se na hotel a mohl konečně vyrazit na výlet. Na řadě byl jeskynní klášter Orhei Vecchi. První úkol je vymotat se z hlavního města, poté dálnicí k odbočce a nechat se unášet až do cílového místa. (čůrací pauza u odbočky silnice II. třídy) Vše šlo jak po másle a jakmile jsem před sebou v dálce uviděl klášter, vyskočil jsem z auta a šel vše zdokumentovat. Za pár minut za Griotkou přijelo auto, všichni vystoupili a ukazovali, že je auto fajné a že by se chtěli u něj vyfotit. Proč ne, každý ať fotí, co se mu líbí Pak poděkovali, podali ruce a odfrčeli na parkoviště u této pamětihodnosti. Na fotce je vidět pán policajt v Ladě Samaře – toho jsem ukecal, že jsem mohl zajet až skoro do vesničky, která je nedaleko. Hodil jsem na sebe baťoh a pomalu se šplhal nahoru. Ještě, že tam bylo po cestě vrakoviště – odpočinková zastávka. Další na řadě byl podzemní klášter. Určitě stojí za prohlídku, i další části, kde mniši spali, ale nejkrásnější je výhled do údolí řeky Raut. Je tu zvyk dávat peníze do pískovcových prohlubní. Taky jsem jeden dal, a doufal, že spadne deset. Bohužel. Ve skále je mnoho náboženských artefaktů, takže když jsem si je chtěl vyfotit, raději jsem zašel za místním knězem a požádal ho. Ještě jsem si u té příležitosti u něj koupil svíčku. Pár cvaknutí, u východu nezakopnout a utíkám dál, ke kostelu. Začíná se zvedat vítr a bouřka už o sobě dává vědět. Seběhnu z kopce dolů a sedám ještě suchou nohou do Griotky. Nastartuju a nechávám zahřívat motor. V tu chvíli u mě zastavuje Škoda Kodiaq. Stahuju okýnko, pán taky a česky říká: „koukám, že jste z České republiky, ale ta samolepka IS nás zprvu zmátla.“ Po pár minutách přesedám z VW do Škodovky - rozhovor se protáhl na skoro hodinu. Pomalu zjišťuji, že se jedná o velvyslance v Moldávii, kteří tam žijí už 5 let…..na konec mi na sebe dávají kontakty, kdybych měl jakékoli problémy. S díky se loučím a pomalu se vracím ke Kišiněvu. Tam je na řadě návštěva firmy Cricova – výrobce světoznámého moldavského vína. Projíždím obrovskými vinicemi, až se přes město dostávám k areálu firmy. Všude je zavřeno, asi polední pauza. Na parkovišti jsou Poláci, kteří vesele popíjejí vínko. Tak se jich ptám a oni, že všichni jsou vevnitř, jelikož tam odvezli turisty a ukazují jim fabriku uvnitř. Oni to už prý viděli a za 30€ nic moc. Souhlasím a zapřádám rozhovor. Po hodině odjíždím zpět do Kišiněva, tentokrát už nebloudím. Večer se ještě projdu centrem, nakoupím dárky, 20 flašek vín a pivek a navečeřím se ve výborné restauraci. A jdu šláfn.
Ráno otevřu okno v pokoji a koukám….prší. Hned se dívám na předpověď a kolem 10. hodiny by mělo už být líp s občasnou bouřkou. Jdu se tedy v klidu nasnídat a naplánovat dnešní okružní cestu, jelikož v Kišiněvu zůstávám do zítřka. Čaj, marmeláda, jogurty a další pochutiny mizí v žaludku a se zajdu kouknout na parkoviště na Griotku. A sakra, přední kolo je prázdný. Rychle do pokoje, vzít klíčky a zeptat se na recepci, kde je nejbližší autoservis. Paní na mě kouká a po 10 minutách debatování s kolegy navrhuje nejlepší servis Peugeot. Panenky se mi 10x protočily (Peugeot? To je podobný VW, ale úplně jiný), a mátožným krokem jsem se vydal měnit kolo. A nastal další problém…rezervní kolo bylo připraveno na Island, takže zimní vzorek a tlak taky zimní. No nic, zkusím dojet na pumpu, a pak se uvidí. Naštěstí byla benzínová pumpa nedaleko, a tak jsem se zeptal na servis tam. Zase tápali, že je neděle a neví, zda bude otevřeno…nakonec jsem intuitivně vyrazil nějakou silnicí vstříc opravářům. Jak jsem tak kroužil, uviděl jsem nápis „Vulcanizare“ a před budkou pneumatiky. Zajel jsem tam a zabouchal na vrata. Vyšlo ven postupně tak 10 lidí a koukalo. Ukázal jsem jim v kufru rozpuštěný vypuštěný kolo, a že by chtělo opravit. Hlavní manager oprav začal úřadovat a za 5 minut byl namontován nový ventilek. Paráda. Ještě chtěl na Griotce vyměnit opravené kolo za rezervní, ale to jsem ho zarazil a za 5min už byla kola vyměněna. Zaplatil jsem mu i s dýškem a na závěr si ho i vyfotil (v druhých dveřích se krčí dalších 9 lidí, jelikož se báli foťáku). Vrátil jsem se na hotel a mohl konečně vyrazit na výlet. Na řadě byl jeskynní klášter Orhei Vecchi. První úkol je vymotat se z hlavního města, poté dálnicí k odbočce a nechat se unášet až do cílového místa. (čůrací pauza u odbočky silnice II. třídy) Vše šlo jak po másle a jakmile jsem před sebou v dálce uviděl klášter, vyskočil jsem z auta a šel vše zdokumentovat. Za pár minut za Griotkou přijelo auto, všichni vystoupili a ukazovali, že je auto fajné a že by se chtěli u něj vyfotit. Proč ne, každý ať fotí, co se mu líbí Pak poděkovali, podali ruce a odfrčeli na parkoviště u této pamětihodnosti. Na fotce je vidět pán policajt v Ladě Samaře – toho jsem ukecal, že jsem mohl zajet až skoro do vesničky, která je nedaleko. Hodil jsem na sebe baťoh a pomalu se šplhal nahoru. Ještě, že tam bylo po cestě vrakoviště – odpočinková zastávka. Další na řadě byl podzemní klášter. Určitě stojí za prohlídku, i další části, kde mniši spali, ale nejkrásnější je výhled do údolí řeky Raut. Je tu zvyk dávat peníze do pískovcových prohlubní. Taky jsem jeden dal, a doufal, že spadne deset. Bohužel. Ve skále je mnoho náboženských artefaktů, takže když jsem si je chtěl vyfotit, raději jsem zašel za místním knězem a požádal ho. Ještě jsem si u té příležitosti u něj koupil svíčku. Pár cvaknutí, u východu nezakopnout a utíkám dál, ke kostelu. Začíná se zvedat vítr a bouřka už o sobě dává vědět. Seběhnu z kopce dolů a sedám ještě suchou nohou do Griotky. Nastartuju a nechávám zahřívat motor. V tu chvíli u mě zastavuje Škoda Kodiaq. Stahuju okýnko, pán taky a česky říká: „koukám, že jste z České republiky, ale ta samolepka IS nás zprvu zmátla.“ Po pár minutách přesedám z VW do Škodovky - rozhovor se protáhl na skoro hodinu. Pomalu zjišťuji, že se jedná o velvyslance v Moldávii, kteří tam žijí už 5 let…..na konec mi na sebe dávají kontakty, kdybych měl jakékoli problémy. S díky se loučím a pomalu se vracím ke Kišiněvu. Tam je na řadě návštěva firmy Cricova – výrobce světoznámého moldavského vína. Projíždím obrovskými vinicemi, až se přes město dostávám k areálu firmy. Všude je zavřeno, asi polední pauza. Na parkovišti jsou Poláci, kteří vesele popíjejí vínko. Tak se jich ptám a oni, že všichni jsou vevnitř, jelikož tam odvezli turisty a ukazují jim fabriku uvnitř. Oni to už prý viděli a za 30€ nic moc. Souhlasím a zapřádám rozhovor. Po hodině odjíždím zpět do Kišiněva, tentokrát už nebloudím. Večer se ještě projdu centrem, nakoupím dárky, 20 flašek vín a pivek a navečeřím se ve výborné restauraci. A jdu šláfn.
- threeseven
- náhodný kreativec
- Příspěvky: 2548
- Registrován: 13 led 2003
- Bydliště: Za Vídrholcem doprava a ještě kousek
- Kontaktovat uživatele:
Re: CESTOPIS: Besarábie 2018 aneb cestou/necestou do Moldávie a zpět
Díky za další díl. Dal bych si pauzu...
I don´t want to start any blasphemous rumours but I think that God has sick sense of humor
and when I die I expect to find him laughing...
and when I die I expect to find him laughing...
- prak
- špión 007
- Příspěvky: 4675
- Registrován: 19 úno 2003
- Bydliště: Prak out of Prag
- Kontaktovat uživatele:
Re: CESTOPIS: Besarábie 2018 aneb cestou/necestou do Moldávie a zpět
ale nějakou pěknou prosím
S broukem v hlavě - Prak von VW Brouk klub Prag a 17. předseda Jeď rychlejc.
- Pekař z Boščehrada
- stálý inventář fóra flat4
- Příspěvky: 2497
- Registrován: 07 led 2006
- Bydliště: Pekárna v Boščehradu
Re: CESTOPIS: Besarábie 2018 aneb cestou/necestou do Moldávie a zpět
Taky bych se nesměle přimluvil, pokud mohu..
- udeeska
- stálý inventář fóra flat4
- Příspěvky: 7226
- Registrován: 31 led 2009
- Bydliště: Usti n.L.-Seattle WA
Re: CESTOPIS: Besarábie 2018 aneb cestou/necestou do Moldávie a zpět
Třeba nemá čas,protože tam spravuje motor
Vwase nocni sichta...
- Michal
- pečené kolínko fóra flat4.org
- Příspěvky: 2856
- Registrován: 17 říj 2003
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: CESTOPIS: Besarábie 2018 aneb cestou/necestou do Moldávie a zpět
motor nespravuju, lebo tomu nerozumim
- Michal
- pečené kolínko fóra flat4.org
- Příspěvky: 2856
- Registrován: 17 říj 2003
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: CESTOPIS: Besarábie 2018 aneb cestou/necestou do Moldávie a zpět
Povinná přestávka
Re: CESTOPIS: Besarábie 2018 aneb cestou/necestou do Moldávie a zpět
hezká, ta by se hodila do Vendelína. Akorát přemýšlím, co bych s ní dělal...
A už vím, udělal bych jí palačinky a ještě potom umyl nádobí a šel to rozchodit...
A už vím, udělal bych jí palačinky a ještě potom umyl nádobí a šel to rozchodit...
- Jan
- stálý inventář fóra flat4
- Příspěvky: 2227
- Registrován: 11 úno 2008
- Bydliště: Červené Pečky
- Kontaktovat uživatele:
Re: CESTOPIS: Besarábie 2018 aneb cestou/necestou do Moldávie a zpět
A jak to bylo dál? ...
Nejkrásnější pohled na svět je od volantu VW ...
VW Brouk Kolín www.vwbroukkolin.cz
Beskydsport Kempík (1981)
VW Brouk 1303 "Čert" (1975)
VW Brouk Kolín www.vwbroukkolin.cz
Beskydsport Kempík (1981)
VW Brouk 1303 "Čert" (1975)