CESTOPIS: Sulmona 2015
- Michal
- pečené kolínko fóra flat4.org
- Příspěvky: 2856
- Registrován: 17 říj 2003
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
CESTOPIS: Sulmona 2015
1. den - 174 km
Rozhodl jsem se v listopadu navštívit sraz, který pořádá kamarád Remo již 11.rokem. Jelikož to bylo setkání po jeho tragické nehodě (http://www.flat4.org/forum/viewtopic.php?f=4&t=18928) čekala se hojná účast nadšenců, kamarádů a dalších příznivců.
Přibral jsem dvě stopařky, které souhlasily s delší cestou po Itálii. Vyjeli jsme ve středu po práci, do Českého Krumlova nás čekalo 174 km. Cesta ubíhala poměrně rychle, až na závěrečné mlhy, které se daly krájet.
Hotel, ze kterého byl nádherný výhled na Český Krumlov
Večerní procházka v centru
Rozhodl jsem se v listopadu navštívit sraz, který pořádá kamarád Remo již 11.rokem. Jelikož to bylo setkání po jeho tragické nehodě (http://www.flat4.org/forum/viewtopic.php?f=4&t=18928) čekala se hojná účast nadšenců, kamarádů a dalších příznivců.
Přibral jsem dvě stopařky, které souhlasily s delší cestou po Itálii. Vyjeli jsme ve středu po práci, do Českého Krumlova nás čekalo 174 km. Cesta ubíhala poměrně rychle, až na závěrečné mlhy, které se daly krájet.
Hotel, ze kterého byl nádherný výhled na Český Krumlov
Večerní procházka v centru
- maxmax
- stálý inventář fóra flat4
- Příspěvky: 5044
- Registrován: 25 pro 2007
- Bydliště: Praha 8 a5
- Kontaktovat uživatele:
Re: CESTOPIS: Sulmona 2015
Nás by zajímali i ty stopařky......
Za jedenácté: Nebudeš jiného vozu než VW říditi:
- Michal
- pečené kolínko fóra flat4.org
- Příspěvky: 2856
- Registrován: 17 říj 2003
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: CESTOPIS: Sulmona 2015
2. den - 200 km
Další den nás čeká přesun do Rakouska, přesně do Salzburgu.
Tentokrát jsme to vzali jinou cestou, než je hlavní tah přes Dolní Dvořiště. Kochal jsme se kolem Vltavy, přes Rožmberk do Vyššího Brodu.
Pak dále přes Bad Leonfelden do Linzu, kde jsme se napojili na dálnici a mazali do cílového města.
Ubytovali jsme se a hned vyrazili do centra, které bylo vzdáleno 20 min chůze. Poblíž centra jsme se naobědvali - zlatou rybkou, která už nestihla splnit žádné přání.
Po jídle to chce lehkou procházku a to podél řeky protínající Salzburg a pak dále do centra.
Vydrželi jsme se kochat až do pozdních hodin, kdy nás do postele doprovodila paní únava.
Další den nás čeká přesun do Rakouska, přesně do Salzburgu.
Tentokrát jsme to vzali jinou cestou, než je hlavní tah přes Dolní Dvořiště. Kochal jsme se kolem Vltavy, přes Rožmberk do Vyššího Brodu.
Pak dále přes Bad Leonfelden do Linzu, kde jsme se napojili na dálnici a mazali do cílového města.
Ubytovali jsme se a hned vyrazili do centra, které bylo vzdáleno 20 min chůze. Poblíž centra jsme se naobědvali - zlatou rybkou, která už nestihla splnit žádné přání.
Po jídle to chce lehkou procházku a to podél řeky protínající Salzburg a pak dále do centra.
Vydrželi jsme se kochat až do pozdních hodin, kdy nás do postele doprovodila paní únava.
- SO 545
- vw pozitiv
- Příspěvky: 4893
- Registrován: 27 říj 2004
- Bydliště: vych.slovensko-Sobrance
- Kontaktovat uživatele:
Re: CESTOPIS: Sulmona 2015
Dobre pozeranie pre ludi garazoveho /mojho/ typu.
SYSTEM CONTROL
http://www.vwolkers.com" onclick="window.open(this.href);return false; Mrtvy muž
http://www.vwolkers.com" onclick="window.open(this.href);return false; Mrtvy muž
- Michal
- pečené kolínko fóra flat4.org
- Příspěvky: 2856
- Registrován: 17 říj 2003
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: CESTOPIS: Sulmona 2015
Díky chlapeSO 545 píše:Dobre pozeranie pre ludi garazoveho /mojho/ typu.
- Michal
- pečené kolínko fóra flat4.org
- Příspěvky: 2856
- Registrován: 17 říj 2003
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: CESTOPIS: Sulmona 2015
3. den - 441 km
Další den nás čekal přejezd k moři k Benátkám. Bohužel velká část cesty byla po dálnici.
Zpříjemňovali jsme si cestu zpěvem, máváním na ostatní účastníky silničního provozu, posloucháním Hurvínka a Cimermana, focením a pojídáním jídla, které jsme v autě ulovili. Projeli jsme Tauerntunnel a začali se pomalu přibližovat k vysněnému cíli.
Chtěl jsem holkám ukázat krásy Dolomit a tak jsme zabočili směr Cortina d´Ampezzo. Udělali jsme si přestávku na kafíčko pod hradem a pádili do Itálie.
Konečně doma – začal jsem si zvykat na známá pravidla silničního provozu – blikat, troubit a hlavně gestikulovat.
V Cortině d´Ampezzo jsme vyfotili kostel, zavzpomínal jsem, když jsem zde s Griotkou boural před cca 10 lety. Dost černých vzpomínek a radostně hledět ke světlým zítřkům.
Ty panoramata
Kolem Belluna opět na dálnici a u Benátek správně uhnout a jsme v cíli – u kamaráda Gianniho a jeho perfektního taťky Coradina. Po ubytování a aktivní relaxace jsme se večer přesunuli do výborné restaurace, kde jsme zkusili do sebe nasoukat tříchodovou večeři. Obrázky hovoří za vše.
Dobrou napapnou noc.
Další den nás čekal přejezd k moři k Benátkám. Bohužel velká část cesty byla po dálnici.
Zpříjemňovali jsme si cestu zpěvem, máváním na ostatní účastníky silničního provozu, posloucháním Hurvínka a Cimermana, focením a pojídáním jídla, které jsme v autě ulovili. Projeli jsme Tauerntunnel a začali se pomalu přibližovat k vysněnému cíli.
Chtěl jsem holkám ukázat krásy Dolomit a tak jsme zabočili směr Cortina d´Ampezzo. Udělali jsme si přestávku na kafíčko pod hradem a pádili do Itálie.
Konečně doma – začal jsem si zvykat na známá pravidla silničního provozu – blikat, troubit a hlavně gestikulovat.
V Cortině d´Ampezzo jsme vyfotili kostel, zavzpomínal jsem, když jsem zde s Griotkou boural před cca 10 lety. Dost černých vzpomínek a radostně hledět ke světlým zítřkům.
Ty panoramata
Kolem Belluna opět na dálnici a u Benátek správně uhnout a jsme v cíli – u kamaráda Gianniho a jeho perfektního taťky Coradina. Po ubytování a aktivní relaxace jsme se večer přesunuli do výborné restaurace, kde jsme zkusili do sebe nasoukat tříchodovou večeři. Obrázky hovoří za vše.
Dobrou napapnou noc.
- Michal
- pečené kolínko fóra flat4.org
- Příspěvky: 2856
- Registrován: 17 říj 2003
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: CESTOPIS: Sulmona 2015
4. den – 500 km
Dnes nás čekala dlouhá etapa až do cíle srazu v Sulmoně. Proto jsme si raději přivstali, v 9 hodin si dali snídani a, ikdyž neradi, jsme se rozloučili. Byli jsme dobře připraveni na žrací víkend, který na nás čekal. Dostali jsme do Griotky dalšího cestujícího, o kterého jsme se starali s největší péčí – Sv. Martin (v čokoládové verzi z gumídkama). Rozjeli jsme se. Nabrali jsme směr Ravenna až k San Marinu, kde jsem najeli na dálnici A14 lemující pobřeží Adriatického moře. U Ravenny, když jsme stáli na semaforu, u silnice stál tento kousek
a o kousek dál tento kousek (s holou zadnicí).
Dalších 5 minut jsme jeli s otevřenýma pusama a snažili se nemyslet na zadky. Po najetí na dálnici se nic zajímavého nestalo.
K večeru jsme dojeli do Sulmony, našli ubytování a po chvilce odpočinku jsme se v 19 hodin přesunuli na náměstí, kde bylo setkání prvních dorazivších. Za hodinku byl odjez na večeři do blízké restaurace, kde bylo připraveno pět chodů jídel s cílem do nás napumpovat, co se vejde.
Kafíčko na uklidnění.
Když jsme padali do postelí, čas nehrál roli.
Dnes nás čekala dlouhá etapa až do cíle srazu v Sulmoně. Proto jsme si raději přivstali, v 9 hodin si dali snídani a, ikdyž neradi, jsme se rozloučili. Byli jsme dobře připraveni na žrací víkend, který na nás čekal. Dostali jsme do Griotky dalšího cestujícího, o kterého jsme se starali s největší péčí – Sv. Martin (v čokoládové verzi z gumídkama). Rozjeli jsme se. Nabrali jsme směr Ravenna až k San Marinu, kde jsem najeli na dálnici A14 lemující pobřeží Adriatického moře. U Ravenny, když jsme stáli na semaforu, u silnice stál tento kousek
a o kousek dál tento kousek (s holou zadnicí).
Dalších 5 minut jsme jeli s otevřenýma pusama a snažili se nemyslet na zadky. Po najetí na dálnici se nic zajímavého nestalo.
K večeru jsme dojeli do Sulmony, našli ubytování a po chvilce odpočinku jsme se v 19 hodin přesunuli na náměstí, kde bylo setkání prvních dorazivších. Za hodinku byl odjez na večeři do blízké restaurace, kde bylo připraveno pět chodů jídel s cílem do nás napumpovat, co se vejde.
Kafíčko na uklidnění.
Když jsme padali do postelí, čas nehrál roli.
- SO 545
- vw pozitiv
- Příspěvky: 4893
- Registrován: 27 říj 2004
- Bydliště: vych.slovensko-Sobrance
- Kontaktovat uživatele:
Re: CESTOPIS: Sulmona 2015
To bol zraz aut alebo lukulske hody ?
SYSTEM CONTROL
http://www.vwolkers.com" onclick="window.open(this.href);return false; Mrtvy muž
http://www.vwolkers.com" onclick="window.open(this.href);return false; Mrtvy muž
- Michal
- pečené kolínko fóra flat4.org
- Příspěvky: 2856
- Registrován: 17 říj 2003
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: CESTOPIS: Sulmona 2015
Oboje, byl to jak přežírací sraz, tak i vwzduchový i když to tak nevypadáSO 545 píše:To bol zraz aut alebo lukulske hody ?
- Michal
- pečené kolínko fóra flat4.org
- Příspěvky: 2856
- Registrován: 17 říj 2003
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: CESTOPIS: Sulmona 2015
5. den - 90 km
Ráno jsme se šli projít po centru Sulmony, nakoupili pár suvenýrů domů a prošli trhy na náměstí. Sraz aut byl až v 11 hodin na fotbalovém stadionu, a byl stále čas na zewling.
Pak jsme zabalili a s díky opustili hotel. Nakonec jsme se po cestě přidali ke koloně, která vyrazila ze stadionu do hor.
Projížďka to byla fantastická, zastavovalo se na focení, ve městech na kafčo (stejná trasa, když jsem navštívil Rema v srpnu – http://www.flat4.org/forum/viewtopic.php?f=4&t=18928)
a na oběd v restauraci na vrcholu v jednom z průsmyků.
Po obědě jsme se přesunuli do města poblíž Sulmony, kde se v jednom z hotelů ubytovali účastníci zájezdu, resp. srazu.
Než jsme všichni zaparkovali za hotelem, celé město bylo ucpáno brouky a policajti z toho byli bezradní. Nakonec všechna vweteš úspěšně zaparkovala a šlo se na večeři. Jako obvykle ve vícechodovém stylu.
Následovalo ochutnávání specialit z lokalit, odkud účastníci dorazili na sraz. Za nás byla k ochutnání Becherovka. Večer byl super, šlo se spát až po půlnoci. Dobrou noc.
Ráno jsme se šli projít po centru Sulmony, nakoupili pár suvenýrů domů a prošli trhy na náměstí. Sraz aut byl až v 11 hodin na fotbalovém stadionu, a byl stále čas na zewling.
Pak jsme zabalili a s díky opustili hotel. Nakonec jsme se po cestě přidali ke koloně, která vyrazila ze stadionu do hor.
Projížďka to byla fantastická, zastavovalo se na focení, ve městech na kafčo (stejná trasa, když jsem navštívil Rema v srpnu – http://www.flat4.org/forum/viewtopic.php?f=4&t=18928)
a na oběd v restauraci na vrcholu v jednom z průsmyků.
Po obědě jsme se přesunuli do města poblíž Sulmony, kde se v jednom z hotelů ubytovali účastníci zájezdu, resp. srazu.
Než jsme všichni zaparkovali za hotelem, celé město bylo ucpáno brouky a policajti z toho byli bezradní. Nakonec všechna vweteš úspěšně zaparkovala a šlo se na večeři. Jako obvykle ve vícechodovém stylu.
Následovalo ochutnávání specialit z lokalit, odkud účastníci dorazili na sraz. Za nás byla k ochutnání Becherovka. Večer byl super, šlo se spát až po půlnoci. Dobrou noc.
-
- zasloužilý harcovník fóra flat4.org
- Příspěvky: 331
- Registrován: 29 lis 2014
- Bydliště: Josefův Důl
Re: CESTOPIS: Sulmona 2015
Krásný fotky , spoustu určitě dobrýho "papání "
Ale ,Michale , sliby se maj plnit , zvlášť o Vánocích
vzpomínáš - obvod hlavy sem ti pravda nezměřil -nemám tvojí hlavu
"Hehe, možná tam pojedu v listopadu, tak na Tebe budu myslet jen mi změř obvod hlavy, abych Ti nedovezl pytel přes hlavu
a teď ještě tu mlhovku...
sevwer
Ale ,Michale , sliby se maj plnit , zvlášť o Vánocích
vzpomínáš - obvod hlavy sem ti pravda nezměřil -nemám tvojí hlavu
"Hehe, možná tam pojedu v listopadu, tak na Tebe budu myslet jen mi změř obvod hlavy, abych Ti nedovezl pytel přes hlavu
a teď ještě tu mlhovku...
sevwer
dickholmer 62" druhá reinkarnace, po 20ti letech do stejný řeky ...
- Michal
- pečené kolínko fóra flat4.org
- Příspěvky: 2856
- Registrován: 17 říj 2003
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: CESTOPIS: Sulmona 2015
Človíčku, neozval ses, tak jsem raději ani nezkoušel, co kdyby Ti to pak nepadlo...ale pokud chceš, zařídím a Ježíšek na zpáteční cestě doveze
Mlhovku nabízel BUTCHbus, tak se s ním domluv
díky, m.
Mlhovku nabízel BUTCHbus, tak se s ním domluv
díky, m.
- Michal
- pečené kolínko fóra flat4.org
- Příspěvky: 2856
- Registrován: 17 říj 2003
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: CESTOPIS: Sulmona 2015
6. den - 320 km
Další den se pomalu probouzíme a pomalým krokem scházíme na snídani. Kapučíno a něco lehkého do žaludku, a je o trochu líp. Dovídám se i program, který nás dneska čeká. Nasedneme do broučanů a dojedeme do Sulmony, kde vystavíme svá autíčka.
Kolem poledne se vyráží, jako každoročně, do restaurace na vrcholu jednoho z průsmyků. Jdeme si zabalit batožinu a dát ještě jedno kapučíno na cestu. To se prostě nedá odolat. Na parkovišti se domlouváme na společné koloně vwček. Vyrážíme v 5ti členném složení.
Počasí opět vychází na jedničku s pěti hvězdičkami (někdo jich vidí i víc). Když přijíždíme na náměstí, je už tam hodně živo. Zaparkujeme Griotku k ostatním kamarádům a kamarádkám, ať si taky pokecá a jdeme se projít ještě po centru a nacvakat pár fotek.
Kolem dvanácté se vyráží na krátkou cestu stále do kopce.
Serpentýny se kroutí jako nekonečná anakonda a také poznáváme různé druhy asfaltu.
Udělala se i jedna přestávka na focení.
Pak už jen pár minut a jsme u restaurace.
Zaparkujeme naše samohyby a postupujeme do restaurace, kde na nás čeká opět několikachodový oběd.
Jelikož je na srazu kolem 180 lidí, je možnost se mezi chody jít projít ven. Na jedné z přestávek bereme z kufru Griotky uherák a nakrmíme místní pejsky. Oblizují se až za ušima.
Na další chod se vracíme, a jelikož je na talíři kotleta a maso, bereme kosti zase pejskům.
Mají Vánoce už v listopadu. Po dojedení oběda kolem páté hodiny, jsem předal Removi obraz, poděkoval mu za krásný odpočinkový sraz, popřál hodně štěstí a bezpečných kilometrů a vyrazili jsme směr Perugia.
Čekalo na nás 245 kilometrů. První sjet do Sulmony, najít správnou silnici k dálnici, pak přes Rieti, Terni až do Perugie. Silnice nic moc, nasazujeme rychlejší tempo, snad mi nepřijdou nějaký dodatečný fotky z dovolený. Kolem 22.hodiny jsme na místě a po telefonu se hádám s recepčním z hotelu, kde mám Griotku zaparkovat. Stále opakuje, že za 12€ jí máme nechat v nějakým hotelu (vzdálen od našeho hotelu 20 min chůze). O tom není ani řeč, nakonec povoluje a parkujeme na malém náměstí kousek od našeho hotelu. Po nanošení věcí potřebných k přenocování se jdu ještě projít po centru a trochu se vzpamatovat a kouknout na krásy tohoto etruského města. V půl jedný padám do postele. Brou.
Další den se pomalu probouzíme a pomalým krokem scházíme na snídani. Kapučíno a něco lehkého do žaludku, a je o trochu líp. Dovídám se i program, který nás dneska čeká. Nasedneme do broučanů a dojedeme do Sulmony, kde vystavíme svá autíčka.
Kolem poledne se vyráží, jako každoročně, do restaurace na vrcholu jednoho z průsmyků. Jdeme si zabalit batožinu a dát ještě jedno kapučíno na cestu. To se prostě nedá odolat. Na parkovišti se domlouváme na společné koloně vwček. Vyrážíme v 5ti členném složení.
Počasí opět vychází na jedničku s pěti hvězdičkami (někdo jich vidí i víc). Když přijíždíme na náměstí, je už tam hodně živo. Zaparkujeme Griotku k ostatním kamarádům a kamarádkám, ať si taky pokecá a jdeme se projít ještě po centru a nacvakat pár fotek.
Kolem dvanácté se vyráží na krátkou cestu stále do kopce.
Serpentýny se kroutí jako nekonečná anakonda a také poznáváme různé druhy asfaltu.
Udělala se i jedna přestávka na focení.
Pak už jen pár minut a jsme u restaurace.
Zaparkujeme naše samohyby a postupujeme do restaurace, kde na nás čeká opět několikachodový oběd.
Jelikož je na srazu kolem 180 lidí, je možnost se mezi chody jít projít ven. Na jedné z přestávek bereme z kufru Griotky uherák a nakrmíme místní pejsky. Oblizují se až za ušima.
Na další chod se vracíme, a jelikož je na talíři kotleta a maso, bereme kosti zase pejskům.
Mají Vánoce už v listopadu. Po dojedení oběda kolem páté hodiny, jsem předal Removi obraz, poděkoval mu za krásný odpočinkový sraz, popřál hodně štěstí a bezpečných kilometrů a vyrazili jsme směr Perugia.
Čekalo na nás 245 kilometrů. První sjet do Sulmony, najít správnou silnici k dálnici, pak přes Rieti, Terni až do Perugie. Silnice nic moc, nasazujeme rychlejší tempo, snad mi nepřijdou nějaký dodatečný fotky z dovolený. Kolem 22.hodiny jsme na místě a po telefonu se hádám s recepčním z hotelu, kde mám Griotku zaparkovat. Stále opakuje, že za 12€ jí máme nechat v nějakým hotelu (vzdálen od našeho hotelu 20 min chůze). O tom není ani řeč, nakonec povoluje a parkujeme na malém náměstí kousek od našeho hotelu. Po nanošení věcí potřebných k přenocování se jdu ještě projít po centru a trochu se vzpamatovat a kouknout na krásy tohoto etruského města. V půl jedný padám do postele. Brou.
- Michal
- pečené kolínko fóra flat4.org
- Příspěvky: 2856
- Registrován: 17 říj 2003
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: CESTOPIS: Sulmona 2015
6. den – 263 km
Ráno se jdeme projít do centa Perugie.
Navštěvujeme náměstí VI. Novembre, kterému vévodí katedrála a před ní je Fontana Maggiore.
Další náměstí v pořadí je Piazza Dante, u kterého je vchod k etruské studni. Bohužel ráno je ještě zavřeno, a tak jdeme koukat na další památky. Zastavujeme se u Arco Etrusco, což je někdejší hlavní brána etruského města (spodní část je etruská a pochází ze 3 stol. př. n. l. a horní část je římská).
Malými uličkami se proplétáme zpět na náměstí,
kde nás přepadá hlad a zacházíme do jednoho z mnoha barů, kde dáme kafčo a nějakej dlabanec.
Po nasycení se pomalým krokem vracíme na hotel, kde vyrovnáme závazky, poodnášíme zavazadla do Griotky a vyrážíme do Sieny. Je to jedno z nejkrásnějších měst Itálie. Potkáváme kamion, na kterém se reklama na Titanic, tak snad se někde po cestě nepotopíme.
Šťastně přijíždíme do Sieny, kde hledáme nějaké místečko pro naše malé autíčko.
Bohužel jsou všechny parkoviště placeny (2€/hod), nakonec se na nás usměje štěstí a nacházíme flek kousek od centra. A jde se zírat.
Než dojdeme na hlavní náměstí – Il Campo, dáváme si dobroty v podobě místní pizzy. A je tu svažující se náměstí ve tvaru mušle, které je centrem města od 14. století.
Podle legendy Sienu založil Remův syn a symbol vlčice krmící Romula a Rema je v Sieně všudypřítomný stejně jako v Římě. Ve skutečnosti je Siena etruského původu a v 1. století př. n. l. zde Římané zřídili vojenskou kolonii Sena Iulia.
Naše další kroky míří k Dómu. Po cestě koukáme do výloh, které olizujeme s nadějí, že alespoň na chvilku ucítíme chuť italských specialit.
Další zajímavostí jsou telefony, které tam dali místo veřejného WC.
A je tu Dóm. Jeden z velkolepých italských gotických chrámů. Stavba začala roku 1196 a hotová byla až koncem 14. století.
Chvilku si sedneme na schody a odpočíváme na sluníčku. Hodiny už poskočily a je čas se pomalu začít vracet ke Griotce.
Dáváme ještě jednu pizzu, na náměstí Il Campo se naposled letmo rozloučíme a šup ke Griotce.
Je celá, ani nijak nepotlučená, a tak vyrážíme do Bologni. Míjíme Florencii a po A1 dojedeme až do Bologni. V hotelu už na nás čekají, a když vidí, s jakým krásným autem jsme přijeli, zdraví nás o to víc. Hned vedle je restaurace, takže volba je jasná. Opět pizza. Při placení jsem trochu rozčarován z ceny. Ptám se majitele na ceny jednotlivých jídel a on mi je sděluje. Říkám mu, že v anglickém menu, které jsme obdrželi, je cena jiná, cca o 2€ vyšší. Ukazuji mu to a on mi vysvětluje, že ceny bohužel neaktualizovali spolu s italskými menu. Nenabízí žádnou slevu a říkám mu, ať jde do prdele (italsky vaffanculo – doporučuji naučit se, nepomáhá to, ale cítíte se líp). Pak už jen procházka a hup do postele. Dobrou.
Ráno se jdeme projít do centa Perugie.
Navštěvujeme náměstí VI. Novembre, kterému vévodí katedrála a před ní je Fontana Maggiore.
Další náměstí v pořadí je Piazza Dante, u kterého je vchod k etruské studni. Bohužel ráno je ještě zavřeno, a tak jdeme koukat na další památky. Zastavujeme se u Arco Etrusco, což je někdejší hlavní brána etruského města (spodní část je etruská a pochází ze 3 stol. př. n. l. a horní část je římská).
Malými uličkami se proplétáme zpět na náměstí,
kde nás přepadá hlad a zacházíme do jednoho z mnoha barů, kde dáme kafčo a nějakej dlabanec.
Po nasycení se pomalým krokem vracíme na hotel, kde vyrovnáme závazky, poodnášíme zavazadla do Griotky a vyrážíme do Sieny. Je to jedno z nejkrásnějších měst Itálie. Potkáváme kamion, na kterém se reklama na Titanic, tak snad se někde po cestě nepotopíme.
Šťastně přijíždíme do Sieny, kde hledáme nějaké místečko pro naše malé autíčko.
Bohužel jsou všechny parkoviště placeny (2€/hod), nakonec se na nás usměje štěstí a nacházíme flek kousek od centra. A jde se zírat.
Než dojdeme na hlavní náměstí – Il Campo, dáváme si dobroty v podobě místní pizzy. A je tu svažující se náměstí ve tvaru mušle, které je centrem města od 14. století.
Podle legendy Sienu založil Remův syn a symbol vlčice krmící Romula a Rema je v Sieně všudypřítomný stejně jako v Římě. Ve skutečnosti je Siena etruského původu a v 1. století př. n. l. zde Římané zřídili vojenskou kolonii Sena Iulia.
Naše další kroky míří k Dómu. Po cestě koukáme do výloh, které olizujeme s nadějí, že alespoň na chvilku ucítíme chuť italských specialit.
Další zajímavostí jsou telefony, které tam dali místo veřejného WC.
A je tu Dóm. Jeden z velkolepých italských gotických chrámů. Stavba začala roku 1196 a hotová byla až koncem 14. století.
Chvilku si sedneme na schody a odpočíváme na sluníčku. Hodiny už poskočily a je čas se pomalu začít vracet ke Griotce.
Dáváme ještě jednu pizzu, na náměstí Il Campo se naposled letmo rozloučíme a šup ke Griotce.
Je celá, ani nijak nepotlučená, a tak vyrážíme do Bologni. Míjíme Florencii a po A1 dojedeme až do Bologni. V hotelu už na nás čekají, a když vidí, s jakým krásným autem jsme přijeli, zdraví nás o to víc. Hned vedle je restaurace, takže volba je jasná. Opět pizza. Při placení jsem trochu rozčarován z ceny. Ptám se majitele na ceny jednotlivých jídel a on mi je sděluje. Říkám mu, že v anglickém menu, které jsme obdrželi, je cena jiná, cca o 2€ vyšší. Ukazuji mu to a on mi vysvětluje, že ceny bohužel neaktualizovali spolu s italskými menu. Nenabízí žádnou slevu a říkám mu, ať jde do prdele (italsky vaffanculo – doporučuji naučit se, nepomáhá to, ale cítíte se líp). Pak už jen procházka a hup do postele. Dobrou.
Re: CESTOPIS: Sulmona 2015
Michale, diky za vsechny nadherny baraky! Gastronomie a architektura casto nebyva takto precizne vybalancovana
Der Himmel ist blau, die Erde ist weiß[/size]
- Michal
- pečené kolínko fóra flat4.org
- Příspěvky: 2856
- Registrován: 17 říj 2003
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: CESTOPIS: Sulmona 2015
Díky, pěkně jsi to napsal, mistřesSATYRr píše:Michale, diky za vsechny nadherny baraky! Gastronomie a architektura casto nebyva takto precizne vybalancovana
- Michal
- pečené kolínko fóra flat4.org
- Příspěvky: 2856
- Registrován: 17 říj 2003
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: CESTOPIS: Sulmona 2015
7. den – 371 km
Ráno vstáváme o chvilku dříve, jelikož nás čeká další dlouhý den. Do termosky čaj a do sebe dobou náladu. Loučíme se s milým personálem a jdeme se přivítat s Griotkou. Opouštíme Hotel del Borgo a jedeme do Verony.
Je to cca 150 kilometrů. Musíme minout Modenu a Manotvu a jsme ve městě, kde se odehrál tragický příběh Romea a Julie (nebo neodehrál?). Verona bývala keltské a etruské sídliště, od roku 89 př. n. l. pak římskou kolonií. Parkujeme Griotku v jedné z mnoha podzemních garáží a utíkáme do centra. Jako první nás bouchne do očí krásná aréna, která je z růžového mramoru. Byla postavena v 1. století n.l. a nyní slouží jako opera. Pokračujeme dál do centra, kde zastavujeme na Piazza delle Erbe.
Oblouk Arco della Costa odděluje Piazza delle Erbe od Piazza dei Signori. V něm visí velrybí žebro. Podle pověsti spadne na první „spravedlivou“ osobu, která pod ním projde. Za několik set let se to ještě nestalo, a to pod ním prošla i řada papežů.
Na řadě je dům Julie.
Projdeme průchodem, ve kterém se lidi podepíší, aby bylo vidět, že se mají rádi (aneb zeď snese všechno).
Koukneme na balkón
a na sochu Julie, o které se tvrdí, že když jí šáhnete na prso, potkáte novou lásku. Raději se jí nedotýkám, neboť bych byl první turista, co by odcházel od Julie s monoklem.
Jdeme loudavým krokem zpět ke Griotce a jukáme do výloh na zajímavé věci. Ulice končí opět u krásného amfiteátru, který se musí zase vyfotit (tentokrát z jiného úhlu).
U sochy Vittoria Emanuela II. si dáme chvilku pauzu.
Za pár chvil jsme zase u Griotky a frčíme směr Innsbruck, kde je cíl dnešní etapy. Najíždíme na dálnici A22 a frčíme přes Trento, Bolzano a Brenner až k hostelu KTL.
Přijíždíme kolem 19. hodiny. Ubytováváme se a po hlasování se vydáváme do centra rakouského města na řece Inn. Projdeme si toto zajímavé město, ale nic zajímavého nás neosloví a otáčíme zpět.
Než zalehneme do postele, strčím bobrovi do dirky nabíječku.
Pěkný sny.
Ráno vstáváme o chvilku dříve, jelikož nás čeká další dlouhý den. Do termosky čaj a do sebe dobou náladu. Loučíme se s milým personálem a jdeme se přivítat s Griotkou. Opouštíme Hotel del Borgo a jedeme do Verony.
Je to cca 150 kilometrů. Musíme minout Modenu a Manotvu a jsme ve městě, kde se odehrál tragický příběh Romea a Julie (nebo neodehrál?). Verona bývala keltské a etruské sídliště, od roku 89 př. n. l. pak římskou kolonií. Parkujeme Griotku v jedné z mnoha podzemních garáží a utíkáme do centra. Jako první nás bouchne do očí krásná aréna, která je z růžového mramoru. Byla postavena v 1. století n.l. a nyní slouží jako opera. Pokračujeme dál do centra, kde zastavujeme na Piazza delle Erbe.
Oblouk Arco della Costa odděluje Piazza delle Erbe od Piazza dei Signori. V něm visí velrybí žebro. Podle pověsti spadne na první „spravedlivou“ osobu, která pod ním projde. Za několik set let se to ještě nestalo, a to pod ním prošla i řada papežů.
Na řadě je dům Julie.
Projdeme průchodem, ve kterém se lidi podepíší, aby bylo vidět, že se mají rádi (aneb zeď snese všechno).
Koukneme na balkón
a na sochu Julie, o které se tvrdí, že když jí šáhnete na prso, potkáte novou lásku. Raději se jí nedotýkám, neboť bych byl první turista, co by odcházel od Julie s monoklem.
Jdeme loudavým krokem zpět ke Griotce a jukáme do výloh na zajímavé věci. Ulice končí opět u krásného amfiteátru, který se musí zase vyfotit (tentokrát z jiného úhlu).
U sochy Vittoria Emanuela II. si dáme chvilku pauzu.
Za pár chvil jsme zase u Griotky a frčíme směr Innsbruck, kde je cíl dnešní etapy. Najíždíme na dálnici A22 a frčíme přes Trento, Bolzano a Brenner až k hostelu KTL.
Přijíždíme kolem 19. hodiny. Ubytováváme se a po hlasování se vydáváme do centra rakouského města na řece Inn. Projdeme si toto zajímavé město, ale nic zajímavého nás neosloví a otáčíme zpět.
Než zalehneme do postele, strčím bobrovi do dirky nabíječku.
Pěkný sny.
- Michal
- pečené kolínko fóra flat4.org
- Příspěvky: 2856
- Registrován: 17 říj 2003
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: CESTOPIS: Sulmona 2015
8. den – 570 km
Poslední den cestování je ve znamení největší porce kilometrů. Proto vstáváme o pár minut dřív a balíme o pár minut déle. Pak u polsky mluvících recepčních zaplatíme a jdeme naposled vše naložit do Gritoky.
Než se brouček zahřeje na provozní teplotu, pozorujeme nádherný výhled na prozářené hory.
Najíždíme na dálnici a frčíme přes Mnichov, Regensburg, Rozvadov, Plzeň až do Prahy.
Jediná závada, co nás potkala, byl přetržený náhon tachometru před Mnichovem, a tak jsme museli rychlost odhadovat.
Díky spolujezdkyním za bezpečnou jízdu a milou společnost, Griotce za bezproblémový chod a trpělivost s italskými auty a vám za pozornost a někdy příště na počtenou.
Poslední den cestování je ve znamení největší porce kilometrů. Proto vstáváme o pár minut dřív a balíme o pár minut déle. Pak u polsky mluvících recepčních zaplatíme a jdeme naposled vše naložit do Gritoky.
Než se brouček zahřeje na provozní teplotu, pozorujeme nádherný výhled na prozářené hory.
Najíždíme na dálnici a frčíme přes Mnichov, Regensburg, Rozvadov, Plzeň až do Prahy.
Jediná závada, co nás potkala, byl přetržený náhon tachometru před Mnichovem, a tak jsme museli rychlost odhadovat.
Díky spolujezdkyním za bezpečnou jízdu a milou společnost, Griotce za bezproblémový chod a trpělivost s italskými auty a vám za pozornost a někdy příště na počtenou.
- vako
- mořský stařec flat4.org
- Příspěvky: 830
- Registrován: 07 úno 2005
- Bydliště: Kežmarok - Poprad
- Kontaktovat uživatele:
Re: CESTOPIS: Sulmona 2015
Michale, parada.. Cakal som na tvoj kazdy dalsi prispevok a foto..
Blacksmith - Juniperus Hero
VWolkers
VWolkers
- Jan
- stálý inventář fóra flat4
- Příspěvky: 2227
- Registrován: 11 úno 2008
- Bydliště: Červené Pečky
- Kontaktovat uživatele:
Re: CESTOPIS: Sulmona 2015
Moc pěkný Michale. Člověk už ani nemusí jezdit do Itálie, jako by tam byl
Nejkrásnější pohled na svět je od volantu VW ...
VW Brouk Kolín www.vwbroukkolin.cz
Beskydsport Kempík (1981)
VW Brouk 1303 "Čert" (1975)
VW Brouk Kolín www.vwbroukkolin.cz
Beskydsport Kempík (1981)
VW Brouk 1303 "Čert" (1975)