5. den - 199 km
Ráno už neprší a hledáme pozitivní náladu na dnešní den. Tu nacházíme po čerstvé brazilské kávě a vyrážíme přes Vilnius do Lotyšska. Opět zastavujeme u nádherného hradu, od kterého nás minulý večer vyhnala bouřka.
Pak najíždíme na hlavní silnici do Vilniusu.
Bohužel dlouho nemůžeme najít odbočku do centra. Nacházíme ji až po několika optání místních civilistů. Zaparkujeme Griotku na parkovišti a jdeme zaplatit parkovné. Bohužel automat nefunguje a místní propadají panice a zoufale telefonují. My se přesouváme na další parkoviště a pak s klidným srdcem se jdeme projít po centru. Nebudu vypisovat, co vše je tam k vidění, stejně si to nepamatuju, ale je to tam příjemně malý a rychle se to dá projít.
Pomalu se vracíme, jelikož musíme ještě dnes urazit mnoho kilometrů. Bohužel zase nenacházíme cestu ven z města, zato vidíme bleší trh.
Hned stavím a letím ulovit nějaký ten suvenýr. Krásnější polovička raději zůstává u auta (něco nebo někdo jí říká zůstat u Griotky). Tržnice je obrovská a tak se za chvilku ztrácím ve spletitých uličkách. Mám lehké mrazení a pomocí slunce a hvězd se vracím po půl hodině zpět. S hrůzou si vyslechnu, jak Griotce chtěli po chvilce ukrást kufr, židle a další věci. Ještě že silná bodyguardka, resp. carguardka zůstala ve Griotce. Všichni po jejím pohledu zmizeli. Nabíráme kurz Utana.
Silnice se mění v panelku a začínám vzpomínat na D1.
Vyklepaný, jak vídeňský řízky, zastavujeme u místního stánku, kde prodávají Gyros, který hned do sebe nacpeme.
Další průjezdné město je Zarasai. Tuto část cesty bych nejraději vynechal. Od té doby nemůžu v klidu spát. Začalo to slečnou oznamující práce na silnici a semaforem s červenou barvou.
Litevci opravují silnici tak, že vše odfrézují a odbagrují a pak teprve dají asfalt. Takže tankodrom, po kterém se musíte dostat je problém, na který vůbec nemysleli. Griotka jela max. 30km/hod a vše se v autě pohybovalo jak při zemětřesení 7 stupňů Richterovy stupnice. Vše skončilo před městem Zarasai, kde jsme natankovali.
U pumpy jsme se potkali s autobusy pro dělníky – luxusní káry.
Pokecal jsem s vysmátým autobusákem a vyfotil si interiér.
Městem Zarasai jsme profrčeli a hup do Lotyšska.
Silnice se změnila na ještě větší skákačku, pro kterou ještě nevynalezli slova. Zastavujeme ve městě Daugavpils a ptáme se na kemp.
Každý nechápe, tak měníme otázku a hledáme nějaký hostel. To už je lepší a ubytováváme se kousek od náměstí. Griotku parkujeme ve dvoře, na který vidím z balkónu. Večer se jdeme projít po městě a pak si na balkóně otevíráme litevské pivo (s velmi pěkným názvem) a doufáme v lepší zítřky.
Dobrou noc.
tady krmila máma mladý, a tak proto ten hlad 
.
pošlu další 
