Dlouho jsme vahali, zda jet Hrosikem (coz je renovovana hnedocervena superka 1300ccm dvoukanal) nebo Kulickou (coz je pozdni Nemec 1200ccm, ktereho jsem ve zcela nepojizdnem a znacne zchatralem stavu poridil letos v unoru). Po dlouhem rozhodovani jsem nakonec zvolil tu dobrodruznejsi variantu - pojedeme Kulickou. Je mensi, slabsi a celkove daleko kultovnejsi, a navic vtipalci na Flat4 nebudou spickovat, ze jsem nejel broukem
Od unora jsem na Kulicce intenzivne makal, abych ji zprovoznil a prihlasil na veteranske znacky. Problemu se zprovoznenim bylo docela dost (to je na jiny pribeh), ale dulezite je, ze v den odjezdu bylo auto pripravene, kratce vyzkousene, a mel jsem pocit, ze jsem nepodcenil nic vyznamneho, takze odjezdu nic nebranilo. Podotykam, ze jsem na Kulicce rozebral a opet slozil skoro vse, takze jsem vedel, v cem jedu a co mam povazovat za slaba mista - podle toho jsem take volil nahradni dily (nebylo jich malo), ktere se staly nepostradatelnou soucasti nasi bagaze.
Baleni na cestu... Kdyz jsem videl, co vsechno musime vzit s sebou (ve finale toho byla plna predsin), moje telo polil studeny pot. To nemame narok, pomyslel jsem si... ale musime se aspon pokusit to do auta naskladat. Jak to dopadlo? Vesli jsme se
Vyjeli jsme v sobotu 18. cervna 2011 v 7 hodin z Prahy. Posadka: Mysovnik (skvela zena do nepohody), Danik (skvele jeden a pul rocni dite do nepohody) a ja.
Bylo hnusne, prselo, dvanact stupnu. Radovali jsme se, ze ujizdime za lepsim pocasim... Kdo mohl tusit, ze obdobny marast nas bude provazet dve tretiny dovolene
Nasim prvnim cilem byl Lucemburk, kde ziji nasi dobri kamaradi, ktere jsme poznali kdysi pred lety, kdyz jsme jeste bydleli v Brne. Vedel jsem, ze pokud Kulicka dojede "az" do Lucemburku (cca 750km), bude velika sance, ze planovanou cestu v celkove delce 4500km dame. Auto bylo o poznani tezsi, nez jsem cekal. Aby ne. Detska sedacka, jidlo na tri tydny, detska postylka, kocarek, dvouloznicovy stan, kempovaci nabytek... ve vyctu asi netreba pokracovat
Kdyz jsem musel pri vyjezdu do Barrandovskeho kopce podrazovat na dvojku, mel jsem lehke obavy, ale nedal jsem na sobe nic znat, aby si vypravu zbytek posadky na posledni chvili nerozmyslel. Na dalnici se vsak Kulicka chytla a jela naprosto s prehledem "kilo", jen do prudsich stoupani zpomalila a obcas jsem byl nucen podrazovat na trojku. Vecer nejak kolem seste jsme pridrandili do Lucemburku a musim rict, ze jsem byl uplne nadseny z toho, jak Kulicka se slabou dvanactkou funguje. 
Prijemnym prekvapenim byla spotreba kolem 7,5 litru - pocital jsem kolem desitky u tak slabeho plne nalozeneho auta, navic se zahradkou. V Lucemburku jsme stravili prima vikend, navstivili jsme hrad Vianden a s kamarady jsme se dohodli, ze se potkame za 14 dni v Amsterdamu na nasi ceste zpatky.
Nase cesta pokracovala do Francie pres Verdun, obrovske pohrebiste obeti prvni svetove valky. Behem bitvy, ktera trvala asi 10 mesicu, tam zahynulo 700 tisic lidi. S destivym pocasim to vytvarelo dokonale depresivni atmosferu.
Dalsim navstivenym mistem byla Remes (francouzsky Reims), ktere dominuje obrovska katedrala.
Zakempovali jsme ve Versailles v privetivem kempu Huttopia. Jeden den jsme venovali prohlidce Parize. Nikomu nedoporucuji jezdit po Parizi autem, stravili jsme prakticky cely den popojizdenim po totalne preplnenych parizskych ulicich, ale na druhou stranu jsme vyuzili moznosti vyfotit brouka u Chramu matky bozi
u Eifellovky
a u Vitezneho oblouku.
Dalsi den jsme stravili prohlidkou zamku ve Versailles. Presneji receno jsme se jen toulali po versailleskych zahradach, protoze Danik prohlidku interieru odmitl (aspon jsme meli ten dojem - sdelil nam to beze slov).
Kulicka ma za sebou bezproblemovych 1200km a pokracujeme do Dieppe na trajekt, odkud vyplujeme pres La Manch do Britanie.
Pokracovani priste...
[smilie=twak.gif] [smilie=spank2.gif]
