CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

spolujízdy, afterpokecy, fotky a vše okolo
Uživatelský avatar
Herbie
zlej moderátor
Příspěvky: 13943
Registrován: 18 led 2003
Bydliště: Praha

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od Herbie »

1000 km neni moc, ale kdyby se to melo posrat, tak uz se to posralo davno .....

zakladni veci sebou mas a kdyz se k tomu budes chovat slusne, nebudes mit problem
Takze stastnou cestu :)


P.S. nemam cas jezdit na dovoleny, takze se mnou nepocitejte :)
... a vůbec !

Uživatelský avatar
sSATYRr
MODRA owner
Příspěvky: 3639
Registrován: 11 úno 2005
Bydliště: v rodinném prostředí

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od sSATYRr »

lišák píše:
sSATYRr píše:bych tomu veril az po 10kkm
A po kolika tisících km, by jsi tomu už naopak přestal věřit? :wink: Než najede 10tisíc, tak je dvakrát zpátky. Kdyby si myslel, že motor po opravě hned odejde, tak nemá cenu něco dělat a může rovnou jet se starým keplem. :wink:
nejde o motor, ale o vice ci mene resuscitovanou bijou kolem
Der Himmel ist blau, die Erde ist weiß[/size]

Mauglí
mořský stařec flat4.org
Příspěvky: 669
Registrován: 16 srp 2005
Bydliště: Opava

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od Mauglí »

Z osobní zkušenosti doporučuji vzít také benzínovou pumpu.Jinak pěkný výlet.

Uživatelský avatar
BUTCH bus
stálý inventář fóra flat4
Příspěvky: 1605
Registrován: 16 čer 2009
Bydliště: Nedaleko Samby

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od BUTCH bus »

Zapomněl jsem, benzínovou pumpu mám též.
Ale to jen pro tuplovanej sichr, páč mám LPG.
OndraS

Šíša
stálý inventář fóra flat4
Příspěvky: 4078
Registrován: 28 srp 2006

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od Šíša »

Tak ještě přechodu z PB láhve na hadici LPG a v nouzi stačí PB flašku (neb LPG bere kapalnej plyn) otočit dnem vzhůru a mělo by to jet :D

Uživatelský avatar
Leer
stálý inventář fóra flat4
Příspěvky: 1668
Registrován: 03 led 2003
Bydliště: v březnu je nejkrásnější Vídeň

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od Leer »

šťastnou cestu :D
Veteran car club Česká lípa - www.vcc-ceskalipa.cz

Uživatelský avatar
BUTCH bus
stálý inventář fóra flat4
Příspěvky: 1605
Registrován: 16 čer 2009
Bydliště: Nedaleko Samby

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od BUTCH bus »

Děkuju všem!!
OndraS

Uživatelský avatar
BUTCH bus
stálý inventář fóra flat4
Příspěvky: 1605
Registrován: 16 čer 2009
Bydliště: Nedaleko Samby

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od BUTCH bus »

Ahoj a male SOvsem.
Valime uz z5, ted jsme cca 150km od Mulhouse, zatim jsme ujeli neco pres 3.200km. Dnes jsem u pumpy hrcnul o pres obrubnik a prestal busik startovat. Vlezl jsem pod to, prebrousil jsem oka od plusu na starteru a pro sichr primackl faston, aby lip drzel. A nepomohlo. Kam vede od starteru ten nejslabsi s fastonem? Do nejakeho rele? A kde je? Predpokladam ze ve spinacce nic vypadnout nemohlo. Jo a starter ani necvakne, tak to musi byt po ceste. Jo a dobijeni nesviti.
Pripadne tipy prosim nejlepe forrmou SMS na 777 24 34 54
Predem diky!!
OndraS

Uživatelský avatar
BUTCH bus
stálý inventář fóra flat4
Příspěvky: 1605
Registrován: 16 čer 2009
Bydliště: Nedaleko Samby

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od BUTCH bus »

Tak uz dobry, uz startujem. Pro zmenu jsem tahnul koncovku od vyfuku po zemi. Tak jsem ji pridratoval a randal se zvvysil nad obvyklou uroven. No tech necelejch 800 km to uz dame.
OndraS

Uživatelský avatar
lišák
stálý inventář fóra flat4
Příspěvky: 5286
Registrován: 08 bře 2003
Bydliště: ResselStadt
Kontaktovat uživatele:

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od lišák »

Jo to je kousek, to už v nejhorším dotlačíš. :D
Každý celek se skládá z detailů.

Uživatelský avatar
sSATYRr
MODRA owner
Příspěvky: 3639
Registrován: 11 úno 2005
Bydliště: v rodinném prostředí

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od sSATYRr »

toz jak to dopalo?
Der Himmel ist blau, die Erde ist weiß[/size]

Uživatelský avatar
maxmax
stálý inventář fóra flat4
Příspěvky: 5044
Registrován: 25 pro 2007
Bydliště: Praha 8 a5
Kontaktovat uživatele:

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od maxmax »

Co jsem četl jinde, motor je na Slivenci? :P
Za jedenácté: Nebudeš jiného vozu než VW říditi:

Uživatelský avatar
SO 545
vw pozitiv
Příspěvky: 4893
Registrován: 27 říj 2004
Bydliště: vych.slovensko-Sobrance
Kontaktovat uživatele:

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od SO 545 »

Cize dosiel ??? domov.
SYSTEM CONTROL
http://www.vwolkers.com" onclick="window.open(this.href);return false; Mrtvy muž

Uživatelský avatar
sSATYRr
MODRA owner
Příspěvky: 3639
Registrován: 11 úno 2005
Bydliště: v rodinném prostředí

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od sSATYRr »

cestopis s fotkama sem!
Der Himmel ist blau, die Erde ist weiß[/size]

Uživatelský avatar
BUTCH bus
stálý inventář fóra flat4
Příspěvky: 1605
Registrován: 16 čer 2009
Bydliště: Nedaleko Samby

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od BUTCH bus »

Dopadlo to výborně....
....dojeli jsme domu.
Pak už busík na laně do Dobřejovic a motor k Herbiemu.
Jinak to bylo fakt super a pohoda.
Foto a cestopis bude. Snad začnu příští týden uveřejňovat.
OndraS

Uživatelský avatar
Mr.Vaahaa
Der Scheibenwischermeister
Příspěvky: 4768
Registrován: 08 bře 2004
Bydliště: v busíku
Kontaktovat uživatele:

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od Mr.Vaahaa »

Letos na cestách nějak motorům nepřeje...
za chvilku dám svůj cestopis...
Vše má svůj čas...
http://www.T2b.cz" onclick="window.open(this.href);return false;

Uživatelský avatar
Herbie
zlej moderátor
Příspěvky: 13943
Registrován: 18 led 2003
Bydliště: Praha

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od Herbie »

Motor dosel
zatim na nej nebyl cas takze nevim nic presnyho

kazdopadne odesel na klice ..... nevim jak k tomu doslo, muzu se leda jen domnivat
proste je vylagrovanej
... a vůbec !

Uživatelský avatar
BUTCH bus
stálý inventář fóra flat4
Příspěvky: 1605
Registrován: 16 čer 2009
Bydliště: Nedaleko Samby

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od BUTCH bus »

Na cestopisu se zatím pracuje, tak prosím o trpělivost. Holt co jsem si nenapsal cestou, musím teď lovit z paměti. A taky skládat podle fotek a účtenek při tankování.
Takže zatím jen provozní náklady:
Ujeté kilometry: 4087 km
Celkem spotřebováno plynu: 452 l
Průměrná cena LPG: 21,12 Kč/l
Průměrná spotřeba LPG: 11,63 l/100km (pro šťouraly: cca 200 km jsem omylem jel na benzín, tudíž kdyby to někdo přepočítával, tak by mu to nesedělo)
Spotřeba oleje: 1l
Celková cena za LPG: 10.043 Kč.
Spotřeba motorů: 1ks
OndraS

Uživatelský avatar
BUTCH bus
stálý inventář fóra flat4
Příspěvky: 1605
Registrován: 16 čer 2009
Bydliště: Nedaleko Samby

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od BUTCH bus »

Den první
Ne 3. 7. 2011
Je těsně před třetí hodinou odpolední a my už máme Butche naloženého. Zbývá zalít kytky, udělat si kafe na cestu, vzít poslední věci, zamknout byt a jedeme. Při nástupu do auta Pyšpa zkouší udělat vyšší díru na šoupačky. Hlavou. To se jí celkem očekávaně nedaří a končí na zemi v poloze brouček na krovkách. Byla to rána jako blázen, až jsem si myslel, že nikam nepojedeme. Nakonec zvítězila tvrdohlavost a to doslova. Uklízíme tedy vylité kafe, dáme si ho někde u pumpy. Ve tři přesně vyrážíme od domu.
IMAG0568.jpg

Výchozí stav tachometru: 521 km
IMAG0577.jpg

Kosa!
Počasí nebylo pravda letní. Naštěstí se do buse vejde poměrně dost věcí a Pyšpa rozhodně nepodcenila oblečení. Na Rozvadov dorážíme v půl sedmé večer, což je celkem slušná cestovní rychlost. I když do toho započtu svojí lenost a náznaky skbrlení, dík nimž jsem krapet kufroval po Kunraticích, ve snaze ušetřit pár km při cestě Opatov – výpadovka na Plzeň. Tankujeme do plné. Tedy LPG. Něco benzínu máme a snad ho cestou nebudeme potřebovat. Spotřeba se zdá až podivná, zatím vychází na neuvěřitelných 7,36 l/100km. Takže BLBOST. Holt každá pumpa asi tlakuje jinak. Relevantní výsledek bude, až dorazíme zpátky domů.
Překročení hranic tedy něco okolo sedmé večerní. Jedeme „co to dá“, přestávky jsou samozřejmost, cestovní rychlost mezi 80 a 85 km/h, dle GPS o něco míň. Končíme ve 23:42 přesně na dálničním odpočívadle. Na tachometru 1048 km. Jsme tedy 521 km od domova, což je stejný počet kilometrů, jako byl stav při odjezdu. Že bych začal věřit v numerologii?

Den druhý
Po 4. 7. 2011
Vstávat a cvičit. No vstávání bylo, cvičení proběhlo s kartáčkem na zuby. Posnídali jsme nějaké dobroty, uvařili čaj na novém vařiči, všechno sbalil a ……. a nenastartovali. Bylo devět ráno a já lezu pod auto. Matně vzpomínám, co tak asi tenkrát Štěpán dělal, když se mi to stalo u něj pod barákem. Povolím tedy kabel na startéru, kombinačkama „brousím“ oka na kabelech a na podložce, máznu vazelínou a vylezu z pod auta. A ejhle, startujeme. Tak si tak říkám, že kdyby nás za celou cestu potkalo jen tohle, tak jsem spokojenej. V půl desáté tedy valíme dál.
IMAG0580.jpg

První přespání a taky první (a snad poslední) ležení pod autem
Je těsně před jedenáctou dopoledne a kdesi na Autobahn Rasthof, Mahlberg-West tankujeme. Jaké překvapení, že jsou v Německu jiné tankovací LPG pistole než u nás?! No popravdě to překupko nebylo, tuto informaci jsem si předem ověřil. Zde se vyplatily moje znalosti němčiny, kdy jsem na pumpě slušně pozdravil a zamával pumpaři před nosem svojí krytkou od nádrže. Hned věděl, podal mi redukci a řekl si o 30 éček kauci. To jsme naštěstí měli. Tentokrát asi čerpadlo splnilo svou funkci a nahnalo do busa co se do něj vešlo, tedy krásných 69,54 litrů LPG. Na tachometru 1152 km. To by znamenalo spotřebu 15,28 l/100km, čemuž jsem i ochotnej věřit. Na nějaké štelování před odjezdem nebyl čas. Existuje vůbec někdo tak odpovědnej, že udělá před odjezdem na nějakou delší cestu s takhle starým autem všechno?
V kolik jsme překročili hranici Německo Francie nevím, ale tankovali jsme ještě dvakrát. Jednou v půl páté v Arlay, což je asi 230 km od Mulhouse. Stav tachometru 1463 km, natankováno 26,13 litrů, takže aktuální spotřeba byla 8,4 l/100 km a to je absolutní nesmysl. A podruhé spíše tak pro jistotu po deváté večer u města Voreppe. To je asi 12 kilometrů severně od Grenoble. To byl stav tachometru 1685 km, vzali jsme 28,37 litrů LPG a spotřeba v tuto chvíli vychází 12,77 l/100 km. Cesta asi ubíhala tak nějak jak měla a ke spánku se ukládáme v půl jedenácté, na tachometru 1757 km. Dálniční odpočívadlo se nachází asi 60 km pod Grenoblem a jako spací místo nám vyhovuje.

Den třetí
Út 5. 7. 2011
Probouzíme se do krásného dne, snídáme v trávě a Pyšpa začíná studovat co by vlastně chtěla v Provence vidět. Letos jsem totiž dostal trasu na starost já. A tak jsem pořídil postupně dva průvodce, dvě mapy a na webu přečetl nespočet cestopisů. Což mne přivedlo k myšlence moc neplánovat a nechat věcem volný průběh.
IMG_9471.JPG

Kampak kampak?
Po snídani vyrážíme směr Sisterone, kde má být nejen nějaký pořádný hrad na kopci, ale také kemp. Hrad jsme nejen našli, ten opravdu přehlédnout nešel, ale také navštívili. Asi byl opravdu nedobytný, protože než jsme se dostali na jeho nejvyšší místo, asi pětkrát jsme v něm zabloudili. Jo a kemp jsme nenašli. Ale neva, páč je ještě málo hodin.
IMG_9507.JPG

Sisterone
Kolem čtvrté hodiny odpolední to konečně přišlo. Našli jsme to, kvůli čemu jsme se vlastně jeli. Levandulová pole! Skutečnost se asi moc popsat nedá. Voní to, bzučí to, krásně to vypadá. Takže fotíme, fotíme, fotíme a fotíme.
IMAG0583.jpg

Našli jsme je!
IMG_9513.JPG

Řidič …
IMG_9530.JPG

… a modelka
Podle nějakého cestopisu, co jsem si přečetl na webu, pokračujeme do městečka Moustiers-Ste-Marie, kde má být další kemp a také je to výchozí bod pro putováním jednou z největších provencálských „atrakcí“ Grand Canyon du Verdon. Po dojetí bloudíme městečkem i jeho okolím a prd. Kemp nikde. Nebo dobře je schovanej. A tak pokračujeme někam dál. Při bloudění zahlédneme jaké si jezero s krásnou vodou a tak když vidím výhled na něj, zastavujeme a děláme pár fotek. Nevypadá špatně.
IMG_9580.JPG

To je ale voda!
Nakonec spíme na malém parkovišti pod vesničkou La Palud. Místa ke spaní vybíráme jednoduše. Je tu nějaký kemper (myšleno obytný vůz)? Je. Tak tu budeme spinkat taky. A v noci se nebudeme bát. Na dobré spaní si otevřeme láhev místního bílého a šup do hajan.
OndraS

Uživatelský avatar
BUTCH bus
stálý inventář fóra flat4
Příspěvky: 1605
Registrován: 16 čer 2009
Bydliště: Nedaleko Samby

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od BUTCH bus »

Den čtvrtý
St 6. 7. 2011
Snídáme na parkovišti a já podrobným studiem průvodce zjišťuji, co znamená dle průvodce výchozí místo. Není to, jak by každý čekal, místo kde necháte auto a vyjdete (podle vzoru vyjít=výchozí) na tůru, ale místo které je tak nějak +/- 20 km od skutečného začátku trasy. Nicméně zaúřadovala náhoda a naše nocležiště se ukázalo být už jen kousek od nástupu na tůru. Takže jen popojíždíme pár kilometříků a parkujeme. Takže šup, baťůžky, každý litr a půl pití, opalovací krém, svačiny a já klobouk a můžeme vyrazit. Původní ideu jít v Keen sandálech měníme s pohledem na ostatní turisty a jejich vybavení jako na nějaký megatrek. A dobře jsme udělali. Sestupujeme plni elánu pomalu do kaňonu, kocháme se výhledy a fotíme.
IMG_9638.JPG

Verdon shora
Když dojdeme k řece, NÁDHERA! Tyrkysová, křišťálově čistá voda. Pyšpa odvážně dělá pár temp, já jsem srab a tak tam vlezu jen po kolena. I tak mi berou křeče, je to fakt ledárna.
IMG_9657.JPG

Brrrrr…!
Zase pro změnu pár fotek a šlapeme dál. Nahoru a dolu podél řeky. A u vody svačinka, dalších pár fotek a osvěžení a zase šlapeme. Vedro jako v pekle, voda v láhvích pomalu ubývá a ta modrá, tekoucí zrovna někde daleko pod námi nedostupná. Začíná mi docházet, proč je zrovna tahle trasa v průvodci jako jedna ze tří z celkových padesáti označená černě. Pořád nahoru a dolů a pak už jen nahoru. Ke slovu přicházejí i ruce. A pak něco pro nás trpící závratěmi. Strmé kovové schody vražené mezi dvě skály. Lezeme je pozadu. Je to cca 300m kolmo dolů. Paráda.
IMG_9714.JPG
IMG_9714.JPG (73.52 KiB) Zobrazeno 7453 x

To je něco pro mě!
No tak pokračujeme. Jídlo nám už došlo, voda taky a jazyk se mi začíná lepit na patro. Předešli jsme dvě babči s trekkingovými hůlkami. Když si chci na chvíli odpočinout, klepání hůlek za zatáčkou mě popožene. A zase. A zase. Na čem ty baby asi jedou? Potřeboval bych taky. A to si neustále povídaj. Blížíme se ke konci. Krátký tunel a dlouhý tunel. Má cca 700 metrů a musíme si v něm svítit baterkou na telefonu. Slovo smartphone získává další rozměr. V tunelu je aspoň příjemně. Vycházíme přímo u vody. Nad námi je parkoviště, ze kterého slézají davy lidí na piknik u řeky. Já se jdu osvěžit a namočit nohy, Pyšpa už jen sedí. Jdeme najít místo, kde prý snad jezdí autobus, který ba nás odvezl zpátky k busíkovi. Podle informačních cedulí u vody by měl jet v 16:00. Máme na to tedy asi 20 minut. Podle průvodce máme jít dále po značce, ale nemůžu jí najít a tak ženu ženu po silnici. Do kopce a na slunci. Hádám, že mne v tuto chvíli moc ráda nemá. Asi po kilometru si Pyšpa všímá značky a tak letíme do šílenýho krpálu někam k nebesům. Za čtyři minuty čtyři jsme vylezli na parkovišti, kde je i stánek se suvenýry. Pivo, cola a Snickers je v tuhle chvíli božská mana. Tak ještě jednu colu a tyčinku a kde že je ten autobus? Ve stánku se dozvídám, že jede až v půl páté. Nakonec si ho Pyšpa všimla na poslední chvíli. Není to autobus, ale dodávka pro 20 lidí. Nastupujeme jako číslo 17 a 18 a tak sedíme každý jinde. Za 6€ si na chvíli i zdřímnu. Vystupujeme za 30 minut u auta. Podle mapy je kousek od kaňonu přehrada na řece Verdon a tak míříme k ní. Asi to bude to co jsme viděli včera. Trocha serpentýn podél řeky, tedy spíš nad ní, je něco pro mě. Na jedné straně skála, na druhé straně taky. Bohužel to moje skála směřuje dost prudce někam pod nás a to je pro moje závratě jak dělané. Srdnatě nabízím Pyšpě, že zastavím, ať může fotit, ale jen v případě že to půjde na druhé straně silnice. Já totiž vylejzat nebudu! Když se tak blížíme k jezeru Lac de Sainte-Croix, jední slovem nádhera. Voda je tak 200 metrů pod námi, krásný výhled na modrou vodu a podél břehu sem tam vesnička s přístavem. Po kochání a focení jedeme do kempu, na nějž jsme po cestě zahlédli ukazatel. Kemp je ve svahu cca dva kilometry od přehrady, je tvořený terasami, na nichž jsou pomocí vinné révy vytvořené jednotlivé chlívečky pro auta či stany.
IMG_9720.JPG

„Náš“ kempík
IMG_9727.JPG
IMG_9727.JPG (73.29 KiB) Zobrazeno 7453 x
>:o)
Součástí kempu je pizzerie, kam po dlouhém sprchování ve snaze smýt únavu z toho šíleného výletu zamíříme. Specialita podniku je pizza o průměru neuvěřitelných 40 cm. Naštěstí nám včas dojde, že každý jednu nesníme a tak si dáváme jednu sýrovo-šunkovo s olivami na půl. K tomu jsem se krapet rozmáchl a objednal stránek červeného. Pizzu do sebe nasoukáme jen tak tak, celý džbánek vynikajícího vychlazeného těžšího červeného jsme už nezvládli. A tak se jen odvalíme do busíka.

Den pátý
Čt 7. 7. 2011
Po naší první noci v kempu a po snídani jedem dál. Kam bychom tak asi mohli jet. Kouknu do průvodce a hned je jasno. Okolí městečka Apt je považováno za esenci Provance. Tak se tam jedeme podívat. Průvodce poskytuje popis cesty autem, tak se ho tedy plus mínus budeme držet. Jen si ho dáme obráceně. Takže platíme a jedeme tím směrem. Po cestě se stavíme u další přehrady na řece Verdun. Jmenuje se Lac d’Esparron, má také krásnou vodu, ale ta „naše“ přehrada je prostě hezčí. Abychom dojem trošku vylepšili, zajdeme si na jídlo. Dáváme si oba tuňáka. Já s čočkou, což byl spíš omyl, páč co já mám tušit co je na tom jídelním lístku napsaný, ne? A Pyšpa se salátem. Ale byla to fakt dobrota! A pro Pyšpínku ještě desertík. A ten byl fakt luxusní!
IMG_9780.JPG

Dobrůtka
S plnými bříšky tedy pokračujeme směrem na město Apt, kde po páté hodině tankujeme. Stav tachometru 2140 a do busího bříška pumpujeme 57,51 litříků plynu. Od posledního tankování najeto 455 km, což značí spotřebu 12,63 l/100km. Tak to už bych mohl být na syrový motor docela spokojen.
Po cestě jsme narazili na nějakou levandulovou farmu a kupujeme dva óbr svazky levandule a kilový pytel levandulového květu. I kdyby to stálo třeba milión (né že bychom ho měli; tedy se sebou samo sebou), tak za ten výraz Pyšpy v jejích očích to stálo! Miluju, když ji vidím takhle šťastnou.
IMG_9786.JPG

Moje!
Pokračujeme tedy podle průvodce mezi vonícími levandulovými poli směrem na Roussillon. To je vesnička proslulá těžbou okru. A je fakt, že okolní prokopané kopce v zapadajícím slunci doslova hýří různými odstíny okru. Na placený okruh popisující těžbu a využití okruh bohužel nejdeme, přeci jen už je poměrně dost hodin. Zajímavostí byl takový nějaký nízký, chlupatý, bílý teriérovitý pejsek, který byl doslova ucourán do okrové barvy. Nedalo nám to a koupili jsme si zmrzlinu. Nebyla to obyčejná zmrzlina, byla totiž levandulová. Rozhodně stojí za ochutnání! Něco tak divnýho jsem dlouho nejedl. Prostě jak asi tak může chutnat levandule, že?!
IMG_9801.JPG

Levandulová zmrzlinka
Tak se ještě pocouráme po křivolakých uličkách a já si jen tak přemýšlím jak je možné, že ta vesnice ještě stojí, když se ten okr tak drolí. Večer zmlsáni hledáme další kemp. Při potulování okolo vesničky Gordes, která se pyšní titulem „Vesnice Francie“ (tedy jestli jsem to dobře pochopil) jsme narazili na ceduli s kempem. Ještě se zajedeme podívat na všude propagované opatství Senanque, ale je špatné světlo, a tak se jedeme podívat po tom kempu s tím, že se ráno vrátíme. Kemp má nápis Municipal camping Les Plaines, že by veřejné tábořiště? No ať tak či onak, jedná se o borovicový háj na takovém výběžku. Cena velmi mírná, záchody a umývárny čisté, a ač to u vjezdu nevypadalo, tak je tu i pár lidí. Ale zdaleka ne plno. Prostě takový příjemný kempík.

Den šestý
Pá 8. 7. 2011
Po snídani odjíždíme směr opatství, plným jménem Abbaye Notre-Dame de Sénanque. Ještě musíme zaplatit, protože večer neměli drobné. I teď paní na recepci sahá do své peněženky. Jedeme relativně brzy, abychom stihli opatství pokud možno bez lidí. Jsme tam za chvilku, protože cestu známe ze včerejška a máme kliku, protože lidí je ještě pomálu. Tako honem fotky celku, a v levandulích a před opatstvím a za opatstvím, nikdo nesmí hrát … no už z toho focení trochu blbnu.
IMG_9834.JPG

Opatství Abbaye de Sénanque
Navštívíme suvenýry, mniši vyrábějí spousty věciček související překvapivě s levandulí a nelze zapomenout ani na duchovno a tak je možné zakoupit bible ve spoustě jazycích, bible pro děti, bible pro ateisty a taky životopisy místních kněží. Tak ještě šup čůrat a jedeme. Pyšpě se moc nelíbí fotky opatství zepředu a tak ještě než odjedeme, jsem pověřen udělat lepší.
IMG_9844.JPG

Povedlo se!
Což se mi kupodivu povedlo. Doufám, že se to nebude opakovat, protože podruhé bych takové štěstí mít nemusel. Pokračujeme navštívit již včera zmíněnou vesnici Francie Gordes. Ona je opravdu pěkná a tak se necháme cedulemi odvést na parkoviště a jdeme se courat. Jdeme kouknout po nějakých známkách pro švagra, zatím jsme všude viděli jen dvě známky. Jednu červenou a druhou modrou. Jedna platí po Evropě a druhá po Francii. A nevypadají nic moc. Couráme, fotíme, kupujeme pohledy a ochutnáváme něco, co vypadá jako zákusek, ale ve skutečnosti je to asi kozí sýr. Ale výbornej.
IMG_9872.JPG

Sýrové zákusky
A pak si jdeme sednout na palačinku. No a tady se mi stala taková příhoda. No příhoda. Podařilo se mi ztratit celou naší hotovost. 400 €. Myslel jsem, že dostanu infarkt. Prostě kouknu do šrajtofle a prachy nikde. Když jsem platil pohledy, tak tam ještě byly. Tak nechávám Pyšpu na zahrádce a mažu zpátky do trafiky, kterou po chvíli zmatkování nacházím. Rukama nohama zkouším trafikantovi vysvětlit, že mi tady vypadlo 400 éček, když jsem před čtvrt hodinou kupoval pohledy. Nejdříve si myslí, že mu chci říct, že mi špatně vrátil, ale když jsem zrychlil práci nohou, už pochopil, že hledám svoje prachy. Tak se ke mně aspoň naklonil přes pult, jestli se mi třeba neválej u nohou. To už je tam celá trafikantova rodina, ale prachy pod nohama fakt nemam. Když jsem vyšel ven, chtělo se mi brečet a řvát. Tak jsem si aspoň sednul. A pak! Pak mi napadlo se podívat do batohu, po pouzdra kde máme pasy, pojištění a … a obálku s penězi! Sláva! Hurá! To jsem ale kretén! V peněžence nám totiž zbylo pár papírových od zimy a nové jsem tam ještě nepřendal! A tak letím za Pyšpou se strašnou úlevou. No a ani jsem nedostal vynadáno. Po Korsice bere Pyšpa tyhle věci trošku víc s nadhledem. Po palačince ještě juknem pro inspiraci do turistického centra a vyplatilo se. Narážíme na jakousi „Route de la Lavande“ a hlavně na Muzeum levandule. Tak sedáme do busíka jedem hledat muzeum.
IMG_9880.JPG

Stylově v muzeu levandule
„Musée de la lavande“ je tam kde má být a tak ani nebloudíme. Parkujeme a hurá dovnitř. Po zaplacení vlezného dostaneme poměrně dlouhou přednášku v angličtině, ale rozumíme poměrně velkou část. A taky jsme dostali takové kouzelné sluchátko, kde si navolíte číslo vystaveného exponátu, a sluchátko řekne: „Ale no prosím“, a začne drmolit v angličtině. Čemu nerozumím, to si domyslím. Celý proces od sázení levandule po její destilaci na videu mi sice unikl, ale Pyšpa mi to určitě někde ke zkouknutí sežene. No a co se tedy vlastně s tou levandulí dělá? No buď se prodává sušená anebo se zpracuje na esenci a ta se pak používá do všeho možného. Od mýdel přes kosmetiku až po chemii. Esence vzniká destilací, jejíž vývoj je v muzeu skvěle popsán a to i pomocí modelů či původních destilačních přístrojů. Moderní kotle mají v průměru několik metrů a kolik se do nich vejde sklizené levandule ani nechci domýšlet. Po prohlídce přemítáme, kam pojedeme dál.
IMG_9911.JPG

Za bukem (ve skutečnosti to byl dub)
V plánu bylo navštívit přírodní rezervaci Camargue a tak valíme tímto směrem. Konec konců jsme se od „našeho“ jezera už dost přiblížili a tak proč toho nevyužít. Cestou jedeme přes město Cavaillon, což je podle průvodce centrum výborných žlutých melounů. A tak ve městě zastavíme a na náměstí kupujeme od bezzubého děduly tři kousky za cenu 4 €. Co říct, byly dobré. Svištíme směr Marseille, ale kousek před ním uhýbáme na západ. Chvíli před jedenáctou večer doplňujeme pohonné hmoty ve městě Bouc Bel Air. Stav tachometru 2462 km a bereme 44.43 litrů plynu. Spotřeba za poslední úsek 13.79 l/100km. Protože slunce už dávno zapadlo, koukáme po nějakém kempu. Ale kde nic, tu nic a tak jedeme dál. Pyšpa už vzadu pospává a tak jedu a hledám sám. Jen ji na chvíli vzbudím, když projíždíme za tmy osvíceným průmyslovým přístavem Martigues a přejíždíme přes vysoký most nad kanálem mezi přístavy. Dojeli jsme až do města Fos-sur-Mer, kde jsem našel kemp. Byl sice zavřený, ale zaparkovali jsme na parkovišti před ním a na záchod a umýt se jsem si tam v klidu došel.
OndraS

Zamčeno