CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

spolujízdy, afterpokecy, fotky a vše okolo
Uživatelský avatar
BUTCH bus
stálý inventář fóra flat4
Příspěvky: 1605
Registrován: 16 čer 2009
Bydliště: Nedaleko Samby

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od BUTCH bus »

Den sedmý
So 9. 7. 2011
Den sedmý a jediný, kdy jsme byli u moře. Ráno jsme vstali, skočili do kempu za hygienou a zjistili jsme, že jsme tam nespali jediní. A protože jsme byli takhle na jihu a Fos-sur-Mer je přímořské město, tak jsme se jeli nasnídat na pláž. Auto jsme šoupli do stínu a hurá k moři. Takže zase po roce: „Ahoooj moře!“.
IMG_9913.JPG

Ahoj moře!
Nabaštili jsme se a párkrát jsme se pocachtali v moři. Pro mě naštěstí tam byla sprcha se sladkou vodou, jinak bych to nedal. Když nás slunce, písek a sůl přestali bavit, tak jsme sedli do auta a pokračovali směr Camargue. A protože cesta do tohoto přírodního skvostu vede přes město Arles, tak jsme se v něm zastavili. Jak jinak jsme sháněli poštovní známky, leč i zde neúspěšně. Po krátkém courání po městě jsme se stavili na kafe. Seděli jsme na zahrádce a pozorovali cvrkot. Celkem rozumím těm poledním pauzám „jižních“ národů. Myslím, že by mně to také bavilo.
IMG_9917.JPG

Kolotoč v Arles
Po kávičce jsme si vyfotili historický kolotoč (nebo aspoň repliku) a pokračovali jsme dál. V celém Camargue by měli být k vidění následující věci. Bílí koně. Těch jsme pár viděli, a to dokonce i pobíhající po pastvinách. Sice oplocených, ale poměrně rozlehlých. Jiní koně to štěstí neměli a čekali po farmách podél hlavní cesty na projížďky chtivé turisty.
IMG_9928.JPG

Bílí koně
Černí býci. Těch bylo vidět také poměrně hodně a ti měli to štěstí, že turisté vyjížďky na nich zatím nevyhledávají.
IMG_9958.JPG

Černí býci
Růžoví plameňáci. Na ty jsme měli trochu smůlu. Jak to má křídla, tak si to dělá, co chce a my jsme je viděli jen poměrně z dálky. Jejich fotky máme jen díky poměrně „dlouhému sklu“.
IMG_9949.JPG

Plameňáci v dáli
Dojeli jsme do městečka Saintes-Mariés-de-la-Mer. Leží na nejjižnějším cípu parku a má cosi společného s dvěma Mariemi, jejich černou služkou Sárou a nějakou příhodou na loďce na moři. Je to naprosto typické turistické městečko, plné obchůdků se suvenýry a restaurací. I nelenili jsme a do jedné jsme zašli na pozdní oběd. Já jsem si dal cosi doslova narvané mořskými plody rýží a kusem kuřete (ono se to nějak jmenuje, ale nevím jak. Edit: už vím, je to paella!), Pyšpa si vybrala tuším lososa v bylinkové omáčce s rýží. Oba jsme si velmi pochutnali, já jsem se až přecpal. Pyšpě jsme koupili klobouček i přes její protesty, ale moc jí sluší!
IMG_9968.JPG

Slunce zapadá, tak kam dál?
Když už jsme tady, tak ač nás města nějak neberou, jedeme směr Avignon, tedy do nějakého kempu, který cestou potkáme. Nakonec jsme jeden potkali. Jen se nám (tedy hlavně Pyšpínce) zdál drahý, chtěli 24€. Tak pokračujeme dál. Jak se za nějakou chvíli ukáže, byla to chyba téměř osudová. Po cestě přírodní rezervací ještě děláme pár fotek, ale už se začíná rychle stmívat a tak hledáme kemp. A našli jsme. Jenže je čtvrt na jedenáct a do kempu nás nechtějí pustit s tím, že už je pozdě, že vjezd je jen do desíti a že je noční klid. Co na tom, že po kempu ještě běhají malé děti a spolu s dospělými dělají bordel. A tak snad o půlnoci dojíždíme do Avignonu. První co vidíme, jsou hradby vnitřního města. A sláva, máme vyhráno. U hradeb stojí spousta kepmerů. A v několika se dokonce ještě svítí, mají podobné lampičky, jako máme my! Přijedeme tedy blíž a … a nejsou to kempeři, jsou to kurvy. Aby nemuseli běhat někam na privát, mají dodávky. A když se svítí, je volno, když je tma, máme klienta. Pyšpa hned že musíme pryč. Přitom si těch „bydlíků“ všimla ona a měla radost, jak jsme zase vyřešili spaní. Koukám tedy do mapy kudy kam a najednou u dveří stará, ošklivá a bezzubá šlapka. Poslal jsem jí kamsi v rodném jazyce a na potřetí odtáhla. FUJ! A tak pryč, tedy v tuto chvíli do hradeb. To nebyl moc dobrý nápad, ale chtěl jsem vidět noční Avignon a tak to mám za to. Uličky úzké tak, že se v nich nedalo ani odbočit. Nakonec dojedeme k policajtům a než stihnou něco říct, ptám se kudy ven. Poradili, neporadili, nakonec jsem nás vymotal. Pyšpě ukazuji alespoň na řece zakotvené lodě a hauboty a nakonec i osvětlený zbytek slavného Avignonského mostu. Protože se nám tenhle přecivilizovaný kout Francie nelíbil, dávám Liškovi pokyn dovést nás k „našemu jezeru“ a najíždím na dálnici. Kempy nás už nevezmou, konec konců je skoro půlnoc a tak se spoléhám na nějaké dálniční odpočívadlo. To nakonec najdu a po opláchnutí a vyčkání odjezdu tří dodávek Turků, co něco někam stěhujou, padám za vlast.
Den osmý
Ne 10. 7. 2011
Okolo jedné v noci mne Pyšpa budí, že se nám někdo vloupává do auta. Po chvíli úpěnlivého přemlouvání jí to tedy jako uvěřím, beru baterku a svítím ven. Nic nevidím, ale Pyšpa tvrdí, že lomození u dveří řidiče pokračuje. Tak tedy nahý skáču za volant, startuju a ujíždím pryč. A pořád ještě nevěřím. Pak kouknu do venkovního zrcátka, a ejhle, ono je nějaké vyklopené do pryč. Takže u auta fakt někdo byl. Za volantem se za jízdy oblékám a asi do tří jedu. Pak už jsem toho měl nějak dost a tak jsme to zapíchli na velkém odpočívadle u benzínky. Ráno, když konečně vylezu z auta, koukám na zámek u řidiče a to překvapení, že je rozdloubanej doslova, no slušně řečeno, na mraky. Teď už té noční příhodě věřím a jsem z toho docela vyplašenej. Co si ten hajzl mohl myslet, že asi udělá? Věděl, že jsme uvnitř, a přesto pokračoval. Ublížil by nám? Nebo by jen hmátnul po první věci a utekl by? No pro další cesty seženu nějaký obranný sprej. Nebo raději útočný. Nějaké pololegální svinstvo. Ráno tedy jedem navigováni Liškou k „naší“ přehradě. Snídani si dopřejeme až cestou, na takovém krásném odpočívadle, schovaném pod borovicemi. Snídáme mimo jiné i jeden z těch výborných žlutých melounů.
IMG_9975.JPG
IMG_9975.JPG (66.08 KiB) Zobrazeno 6091 x

Snídaně
Po snídaní jedeme domů. No domů. Do „našeho“ kempíku. Stavujeme se v „hlavním městě“ Provence Aix-en-Provence, vlítneme do nějakého supermaketu doplnit potraviny a kupujeme kbelík na plánovanou loupež levandulí pro malou Alenku (jinak tchýni). Taky něco po deváté tankujeme. Stav tachometru je 2796 km a bereme 35.39 litrů. Z toho vyplývá aktuální spotřeba 10.59 l/100km. Tyhle čísla asi moc vypovídající nejsou, více řekne až výpočet po návratu domů. Odpoledne dojíždíme k dnešnímu cíli, jezeru Lac de Sainte-Croix. Tak hurá k vodě a odpočívat!
IMG_9980.JPG

Někdo se kochá …
IMG_9976.JPG
IMG_9976.JPG (51.9 KiB) Zobrazeno 6091 x

… a někdo spí
K večeru se balíme a jedeme se ubytovat do kempu. Už jsme tu byli, jen místečko máme jiné. Ale nám to nevadí, jdeme se zkulturnit a hurá na pizzu. Už se na ni těšíme od rána. Jen poučeni z minula dáváme jen půlitránek červeného. No nakonec se mi to zdálo málo, ale bylo opět výborné.
IMG_9991.JPG

Průměr 40cm
Příjemně nasyceni si jdeme lehnout. Před spaním si pouštíme do ouška Klabzubovu jedenáctku. Dobře se nám u toho usíná.
Den devátý
Po 11. 7. 2011
Dnešek jsme zasvětili relaxaci a odpočinku u vody. Takže pohodička. Samozřejmě že nesmí chybět focení levandulových polí. Nachomýtáme se také ke sklizni. Mají na to zajímavé nástavce na kombajnech, ale slovně se to špatně popisuje. Prostě vpředu je na kombajnu kus střihorukého Edvarda a taková pomocná ramena, co tu ostříhanou levanduli posílají dovnitř. Vedle kombajnu pak jede traktor s návěsem a do něj se sklizená levandule sype. Sklízí se vždy jeden řádek. Potkali jsme taky hromadu vlastně už odpadu z destilace. Byla to levandule prohnaná těmi ohromnými kotli, nádherně voněla a ještě se z ní kouřilo. Předpokládám, že to používají jako hnojivo. Není to kanibalismus?
IMG_0301.JPG

Kanibalismus
Večer se vracíme zpátky do kempu.
IMG_0070.JPG

Tady je nám nejlíp
IMG_0066.JPG
IMG_0066.JPG (56.86 KiB) Zobrazeno 6091 x

Jedna náladová
Chtěli jsme zajít na palačinku, ale nějak nám to nevyšlo. Líbilo se nám totiž u busíka.
IMG_0071.JPG
IMG_0071.JPG (59.67 KiB) Zobrazeno 6091 x

Trénink
Tohle byl jen takovej malej pokus o „vylepšení“ auta. No popravdě řečeno se mi zdálo, že drnčí výfuk, resp. koncovka a tak jsem se to snažilo nějak vylepšit. To se nakonec nepovedlo, ale trvalo to až do tmy a tak jsem to skládal zpátky s čelovkou. A taky co by to bylo za cestování se starým autem, kdyby si pod něj člověk alespoň na chvíli nelehnul. Tak jako tréninkově, ne?
OndraS

Uživatelský avatar
BUTCH bus
stálý inventář fóra flat4
Příspěvky: 1605
Registrován: 16 čer 2009
Bydliště: Nedaleko Samby

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od BUTCH bus »

Den desátý
Út 12. 7. 2011
Ráno odjíždíme z „našeho“ kempu, jen menší problémek při placení (protože neberou karty, dvě noci 30€). Ale v restauraci je brali. No tak asi se kemp nedaní. Platíme tedy v hotovosti a jedeme do města Riez, které je celkem nedaleko. Obrazili jsme pár krámečků, Pyšpínka si dělala radost. Odtud jsme vyrazili na kratší pohodový výšlap, ale ani po hodině jsme nenašli to správné výchozí místo, a protože podle automapy se pochodovat nedá, tak jsme se jeli koupat. Odpoledne se trochu zatáhlo, ale spadlo jen pár kapek. K večeru jsme zamířili ke kempu nad přehradou (8,80 €) a před tím jsme ještě okoukli pár levandulových polí. A opět jsme pozorovali, jak se levandule sklízí. Pyšpa skoro se slzou v oku, ale polí je to stále dost a dost!
IMG_0089.JPG

Už nám jí sklízí
Něco malého k snědku, obligátní večerní popíjení vína a hups do postýlky. Stav tachometru 3055km.

Den jedenáctý
St 13. 7. 2011
Po snídani opouštíme kemp a vydáváme se na lup. Jak je výše uvedeno, musíme domů přivést levanduli. Tedy živou. A tak na prvním poli vytahuji kbelík a do poloviny ho plním pro levandulová pole typickou oranžovou hlínou. To aby se měly kytičky dobře a cítily se jako doma. No pak už jen vyhlížíme vhodné místo na polní pych. Není to legrace, ale našli jsme jedno vhodně umístěné pole s rostlinami vzrůstu tak akorát, tak jdu na to. Ale ouha! Kytce se z hlíny nějak nechce. A tak hrabu jako krtek a snažím se potvůrku vytáhnout bez úhony. No nakonec se daří a pádím s ní do auta a šup s ní do kyblíku. Snad to přežije. Na jiném místě akci zopakuji, aby levandulce nebylo po cestě smutno. Protože se nám dovolená pomalu chýlí ke konci, rozhodl jsem se přesunout nás trochu severněji. Ještě se stavíme v Riezu, krámečky se Pyšpě minule moc líbily, tak co kdyby se něco přehlédlo? Riez vypadá dnes trochu jinak. Je v něm asi tak desetkrát více lidí než minule. Probíhají totiž trhy. Podaří se nám získat fleka na bezplatném parkoviště a jdeme do toho mumraje. Má to celé úžasnou atmosféru.
IMG_0150.JPG
IMG_0150.JPG (79.49 KiB) Zobrazeno 6091 x

Samé dobroty
Asi jsme i něco pořídili, těžko říct. No, máme před sebou asi 120 kilometrů, a tak se raději vydáváme na cestu. Taky se nám to trochu mračí, tak třeba zvládneme využít předbouřkového světla a uděláme nějaké zajímavé fotečky. Třeba levanduli.
IMG_0180.JPG

Přejíždíme nějaké hory, jako ostatně skoro pořád a před námi se začíná blýskat. A víc a víc a přesně v našem směru. No a pak to přišlo. Nejprve slejvák, že nestíhaly stěrače. No ono se není čemu divit, že. Dvě rychlosti, jedna pomalá a druhá ještě pomalejší. A pak přišly na řadu kroupy. Naštěstí nijak extrémní velikost, v průměru okolo centimetru, ale na pořádný rachot to stačilo. Za chvíli se to mění zpět na obyčejný déšť, ale z auta není skoro vidět. Aspoň že jsme na silnici sami. Proplétáme se serpentinami a cedule pozor padá kamení pro mne získává nový rozměr. Skoro všude je silnice plná štěrku a kamenů do velikosti 15 centimetrů. Jen co uklidním Pyšpu, že nám nemůžou ublížit, za zatáčkou na nás vyjuklo tohle.
IMG_0232.JPG

A nekecej?!
Ač to nevypadá, dalo se to objet. Po nějaké době přestalo i pršet a začali nás míjet auta, co se asi někde schovávala. O kus dál dokonce za asistence policie bagry odstraňovali kamení a štěrk ze silnice. Nejsem si jist, že by u nás úřady reagovali tak rychle. Nakonec se úplně vyčasilo a my v půl páté zastavujeme u pumpy v Remollon a bereme 45,99 litrů. Stav tachometru 3176 km a jen tak pro zajímavost spotřeba 12,1 l/100km. K večeru jsme přijeli k jezeru, ve skutečnosti tedy přehradě, Lac de Serre Ponçon.
IMG_0248.JPG

Lac de Serre Ponçon
Na první pohled vypadá také slibně. U tělesa hráze je zbudovaná vyhlídka, tak uděláme pár fotek a pokračujeme se někam ubytovat. Naštěstí byla na vyhlídce i mapa s vyznačeným kempem a tak to máme už jen kousek. Kemp se řadí k těm „lepším“, ale na recepci nikdo není a tak celý večer řeším dilema platit či neplatit. Po večeři, sprše a nezbytném vínu jdeme spinkat.

Den dvanáctý
Čt 14. 7. 2011
Dnes jsme najeli nejméně kilometrů za celou dobu. Po snídani jsme zjistili (Pyšpa!), že je v kempu bazén.
IMG_0255.JPG

To je ale výhled z bazénu
A tak jsme k němu došli a … a vyfotili si ho, zaplatili zatím nejdražší kempík (20.80 €) a jeli jsme k vodě. Jezero (správně tedy přehrada) opět fantastické barvy bylo studené, ale nádherně osvěžující. Na místě, které nám doporučili na recepci v kempu, byla spousta lavic se stoly k piknikování a také velký gril. Místní toho hojně využívali a po nějaké době se všechny stoly zaplnili. Ale i tak bylo u vody krásně volno. Ranní odjezd z kempu jsem si ještě dokázal zpestřit přejetím vařiče. To bylo tak. Vždy po uvaření čaje a kávy ke snídani jsem ho dával vychladit pod auto. Před odjezdem jsme ho vždy sbalili do kufříku a dali na místo. No a dnes honem honem ať už jsme u vody. Tak jsem hupsnul za volant, vytočím kola, couvnu a a křup. A doprdele! Vyběhl jsem a zkusil jsem vařič vyndat z pod pravého předního kola. To samozřejmě nešlo, protože jsem na něm tím kolem pěkně stál. Takže jsem popojel, sebral vztekle tu plechovou placku, co byla ještě před minutou vařičem, vynadal ženě (teda k čemu všemu se taková manželka nehodí, no přece za to nemůžu já, ne?!), hodil to do auta a jeli jsme. K vodě jsem si vzal kleště, šroubováky, sikovky a kladivo a jal se rozebírat. Jako rovnací lavice posloužila pikniková lavice a stůl a po cca dvou hodinách byl vařič opět funkční. A dokonce se dá opět skládat a rozkládat.
IMG_0267.JPG
IMG_0267.JPG (40.58 KiB) Zobrazeno 6091 x

Za dvě hodinky to dám dokupy
Po dlouhé době jsem celý den vydržel ležet u vody, spát, číst si, popíjet víno a baštit dobroty a mezi tím se chodit koupat.
IMG_0272.JPG
IMG_0272.JPG (63.2 KiB) Zobrazeno 6091 x

Pohoda
Večer jsme zajeli do blízkého městečka Chorges. Bylo nutné koupit ještě nějaké místně typické dárečky pro známé. Skončilo to koupí naprosto typického suvenýru, žába ořezávátko. Pak jsme zašli na palačinku. S mořskými plody pro mne, s iks druhy sýra pro Pyšpu. Úžasná dobrota spolu s dvojkou vína. Pak jsme zajeli kousek za městečko, do kempu co provozovali místní farmáři. Kemp Le Grand Pré za 9,80€ byl poměrně ušudlanej, ale spalo se nám dobře. A také byl strategicky umístěn, protože byl umístěný cca 2 km od výpadovky na Mulhouse, kam máme zítra namířeno. Stav tachometru 3276 km a před desátou jdeme do hajan.
Přílohy
IMG_0301.JPG
OndraS

Uživatelský avatar
BUTCH bus
stálý inventář fóra flat4
Příspěvky: 1605
Registrován: 16 čer 2009
Bydliště: Nedaleko Samby

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od BUTCH bus »

Den třináctý
Pá 15. 7. 2011
Ráno vstáváme na můj vkus velice brzo, asi v 8:15. Pyšpa připravila jako vždy dobroučkou snídani a hrr k vodě! Neznaje přesné polohy místa popsané nám recepční v minulém kempu, jedeme snídat na místo včerejšího povalování. Po snídani následuje poslední koupání. A protože nikdo nikde a taky jsme neměli u sebe plavky, tak na Adama s Evou.
IMG_0301.JPG

Poslední koupání
IMG_0305.JPG

Tureckej bazar
IMG_0313.JPG

Rozloučení
V půl jedenácté vyrážíme směr Grenoble. Liška naplánoval cestu doslova přes hory a doly a tak se šplháme přes sedlo ve výšce 1250 m nad moře při rychlosti 25 km/h. Ještě že nejedeme o pár dní později, má se tudy prohnat peleton Tour de France a obávám se, že by nás cyklisti předjížděli. Při klesání do Grenoble, které měří několik kilometrů Pyšpa vzorně hlásí že něco smrdí. Uklidňuji jí slovy: „ To je dobrý, to jsou jen brzdy“. Ale radši zastavuji. Pohled za pravé přední stojí za to! Celé je to tak zahřáté, že se vaří vazelína v čepech. Ale nahlas to neříkám. Před námi už jen jeden a půl kilometru klesání, tak dobrý, jedu na kvalt a přibržďuji. V Grenoblu skočíme do LIDLa, je třeba něco papání a do ledničky dokoupit všechny možné energydrinky, cesta bude ještě dlouhá. Při čůrací pauze u pumpy jsem najel a přejel přes chodník a málem sejmul bubáka, co předstíral čištění pánských záchodů a nikoho na ně nechtěl pustit. Po vykonání potřeby hups do auta a … a nic. No nic, to už tady bylo na začátku, asi se busíkovi nechce domů. Tak šup pod auto, máme v tom přeci praxi. Ale ouha, tentokrát to nezabírá. A to jsem i přimáčkl ten faston na kablíku, co jsem si ho napoprvé nevšiml. No nic. Pyšpa nás roztlačí a pokračujeme. Jen co se opřela o auto, hned naběhli další lidé a zabrali. Chytlo to hned a tak jedeme dál. Zde by stálo za zmínku asi zapojení baterií. Máme totiž dvě. Původní plán byl vypínač někde vepředu a 40A relé, ale jak už to tak bývá, tak jsem to nějak nestihl a kempovací baterii zapojuji natvrdo přes svorky. Jen na jízdu, aby se ta kempovací zvládala dobíjet. Jenže jsem v odpojování nebyl tak důsledný a tak si nenastartování vysvětluji tím, že si ta malá baterka vycucla tu velkou a to jsme na ní měli oba mobily a zesilovač a ledničku. Takže Pyšpě nezbývá nic jiného, než za jízdy dle mých instrukcí tu kempovací odpojit, ať se ta hlavní po cestě dobije. Pod lavicí to za neustálého přetřásání jistě není legrace, ale nakonec se jí to podařilo. Hledáme pumpu s LPG. Nejlépe abychom nemuseli tlačit. Taková v dosahu není a tak ke stojanu couvám, aby to bylo z kopce aspoň trochu a Pyšpa neměla tolik práce. Vleze se do nás 64,5 litrů plynu, stav tachometru 3603. Od posledního tankování tedy 427 km, z čehož plyne spotřeba 15,01 l/100km. Asi by to vážně chtělo poštelovat. Na druhou stranu ty kopce na dvojku, maximálně na trojku, není se čemu divit. Pyšpa mohutně zabere, bus chytá a jedeme dál. Bylo to asi 100km severně od Lyonu, konkrétně Les Cuiseaux. Směřujeme na Mulhouse, kde by měl být kemp. I když si moc jistej nejsem, že ho najdeme. Za volantem píšu SOS na flat4.org. Asi na nás musel být úžasný pohled, protože oba ťukáme do mobilů jak zběsilí. Při průjezdu mýtnou branou nám pán v audině cosi signalizuje. Pyšpě říkám že nám chválí auto. Ale jak mám okénko dole a popojíždím, slyším nějaké cinkáníčko. Za branou zastavuji a vyskakuju z auta. Ejhle, táhneme koncovku výfuku za sebou. Zas tak dlouho to asi nebylo, páč ještě není probroušená skrz. Uklepal se ten zobáček, co pasuje do takového toho účka na tlumiči výfuku a co jsem si říkal, že bych ho měl přibodovat. No tak stahuji bužírku z drátu „provšechnypřípady“ a provizorně motám. Tak aspoň ještě zkouknu olej a vida, asi by se tam půlitránek vešel. Tak šup tam s ním. Stav tachometru 3759 km, to znamená od výměny oleje nějakých tři tisíce kiláčků, tak to by tak asi mohlo být. Tak a jedeme dál. Jsem na sebe pyšný, že jsem odhalil příčinu nestartování, protože busík krásně startuje. Za jízdy googlím nějaký ten kemp v okolí Mulhouse. A nacházím. Je kousek od Heimbrunu, hned vedle dálnice. Okolo deváté večerní vjíždíme do kempu, dáme něco málo k snědku, hlt vína a padáme za vlast. Myslím, že odchází převodovka. Už při odjezdu byla celá oblitá. No jo! Tak už vím proč nedokážu odhlučnit busa na přijatelnou úroveň! Ona celou dobu vibruje a rezonuje! To je ono! Usínám s myšlenkou, že když hučí tak dlouho, tak nás domu doveze a já konečně ze Štěpána vyloudím tu rychlou, dvoulitrovou, co jí má schovanou pro sebe. To pak budou poježdění. To třeba pojedeme stabilně i 100 km/h. To se nám doslova otevírají nové obzory!

Den čtrnáctý
So 16. 7. 2011
Po sprše a klidné snídani vyrážíme okolo půl deváté směr dálnice, Mulhouse a do Německa navštívit Pyšpy kamarádku co bydlí kousek od Feriburgu. Výchozí stav tachometru pro dnešní den je 3857 km. Tak si ještě dáme přestávku v nějakých obchodech, ať něco přivezeme z cest domů. Ač jsme měli Petru (to je ta kamarádka) navštívit dopoledne, přijíždíme skoro nachlup v poledne. Dostáváme luxusní flák masa s brambory přímo od farmáře a já se jdu, jak se na zdvořilou návštěvu sluší a patří, na dvě hodinky natáhnout, ať jsem fit na cestu. Usnul jsem prakticky okamžitě. Po probuzení ještě poklábosíme, dostaneme výbornou kávu (konečně pořádnej hrnek), jdeme se projít po okolí a pakujeme se. Dle navigace zbývá domů nachlup přesně satanských 666 km. Aby nám to utíkalo, rozhoduji, že budeme krom tankování stavět po cca 200 km, dáme tak hodinku pauzu a pojedeme dál. Asi po dvou stech kilometrech a přesně ve tři čtvrtě na sedm se mi konečně daří najít benzínku, kde mají plyn. V Německu jich, alespoň podél naší trasy, je nějak málo. Tedy jen tahle a ještě musíme sjet z dálnice. Tankujeme tedy v Sinsheimu jak jinak než do plných, tentokrát 74,98 litrů. Stav tachometru 4135 km a z toho plyne spotřebička 14,09 l/100km. Že by se ta převodovka začínala projevovat? Bus má chudinka od oleje celá záda a při pohledu pod auto zjišťuji, že kapeme rychlostí jedna kapka za 6 vteřin. To se mi zdá už moc. A tak si slibuji, že se raději už dívat nebudu a doufám, to převodovka vydrží. Z cesty domů se stává nechtěné dobrodružství a to mi Pyšpa ještě neúnavně hlásí vše, co se jí nezdá. Myslím tím různé zvuky a pazvuky. Na klidu mi to moc nepřidává, ale snažím se to nedávat moc najevo. Vyhlašuji zkrácené pauzy na maximálně 20 minut a slibuji, že pokud mi busík nechá, tak ho dovezu domů v kuse bez spaní. Energydrinků máme dost. Rádio už poslouchat nemůžeme, ten randál nejde překřičet. A tak mi Pyšpa čte. To se to jede. Další pauzu dáváme někde počítám 70 kilometrů před Rozvadovem, jen se pořádně protáhnu a proskočím a dojdu si na záchod. Bude skorem půlnoc, tak nasedáme a pojedeme domů. Ale busíkovi se zřejmě v Německu líbí, a tak nechce startovat. Jako za celou cestu už dvakrát. Pod auto se mi nechce a tak přichází na řadu roztlačení. Je to ale dokopečka a tak prosím Čecha, co se chystá ke spánku o pomoc. Na dvakrát to nechytá a Pyšpa už je přesvědčená, že domu nedojedeme. Otočíme tedy busa z kopce a napotřetí už zase běží. Pod plynem děkuji za pomoc, Pyšpa nastupuje a jedeme. To už dorazíme v kuse.

Den patnáctý
Ne 17. 7. 2011
Ještě probíhá jedna zastávka na čůrání, ale jen na krajnici a Pyšpa drží nohu na plynu. Stejně jsem raději zastavil z kopce. Při průjezdu Berounem na mně blikla kontrolka oleje. Popojedu tedy jen na kopec z Vráže, chcípám motor a dolévám půl litr oleje. Víc ani nemám. Kontrolka nesvítí a tak upalujeme k domovu. Při odbočování k nám do ulice blikl olej znovu, ale to už máme vyhráno a já se rozhoduji, že pro jistotu busa ke Štěpánovi nechám odtáhnout. Je okolo půl třetí ráno, busíka jsme zaparkovali a odtahali všechny krámy domů. Konečný stav tachometru 4608 km. Celkově jsme tedy ujeli 4087 km. A jak jsem byl přepitej těch energydrinků a taky celej vyklepanej jestli vůbec dojedeme, tak jsem ani nemohl spát a tak jsme ještě dali prát pračku.

Konečný stav tachometru
Tak a to je celý!
Přílohy
IMAG0600.jpg
OndraS

Uživatelský avatar
BUTCH bus
stálý inventář fóra flat4
Příspěvky: 1605
Registrován: 16 čer 2009
Bydliště: Nedaleko Samby

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od BUTCH bus »

A co bylo dál?
Následující úterý si večer Štěpán pro auto přijel, slíbil mi to svojí převodovku a Butch nám po dvou týdnech nádherné dovolené zmizel z očí. Ještě večer mi pak Štěpán volá, že má motor centimetrovou vůli na axiále. Takže do nákladů na cestu přidávám jeden motor. Vydržel téměř na chlup 5000 kilometrů. No aspoň že nás dovezl domů. Přikláním se k variantě, že klika nevydržela vyšší tlaky, co vznikly novými písty s válci a hlavami. Novými znamená v záběhu cca 30.000 km. Kdybych to byl býval tušil, těch dalších pár peněz bych do toho rozpůlení sehnal. Holt chybama se člověk učí. Pokračování tedy ve stanicích Dobřejovice (rychlá převodovka) a Slivenec (Herbie bude něco tvořit).
OndraS

Uživatelský avatar
pulenejksicht
ex beetleboy
Příspěvky: 5886
Registrován: 19 kvě 2004
Bydliště: vwšudezdejší

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od pulenejksicht »

párádní busí trip .. je třeba se nebát a vyrazit :wink:
jdeme frflat na flat ...

Uživatelský avatar
Kůča
stálý inventář fóra flat4
Příspěvky: 2660
Registrován: 05 úno 2010
Bydliště: Teplice

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od Kůča »

Teda,přečetl jsem to jednim hltem.Taková dovolená(dobrodružství)musí bej parádní.Závidím,a blahopřeji k šťastnému návratu domů.
Až mě za to doma vyhoděj,tak budu kempovat celoročně.

Uživatelský avatar
Mr.Vaahaa
Der Scheibenwischermeister
Příspěvky: 4768
Registrován: 08 bře 2004
Bydliště: v busíku
Kontaktovat uživatele:

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od Mr.Vaahaa »

Krásný den s tímto cestopisem...like...
Vše má svůj čas...
http://www.T2b.cz" onclick="window.open(this.href);return false;

Uživatelský avatar
kojak
zasloužilý harcovník fóra flat4.org
Příspěvky: 268
Registrován: 31 říj 2008
Bydliště: Jablonec nad Nisou

Re: CESTOPIS: Provence 2011 aneb druhý pokus o velkou cestu

Příspěvek od kojak »

=D> =D> nádhera
plnim si své sny-dělejte to taky

Zamčeno